Berlín – V Evropě se začíná mluvit o větší koordinaci hospodářské politiky. Prvním průkopníkem je Francie. Země chce, aby 16 členských zemí eurozóny v této oblasti více spolupracovalo. Poslední krize totiž údajně ukázala, že nestačí jen omezit veřejné zadlužení tak, jak vyžaduje Maastrichtská smlouva. Nutné je více hlídat vývoj ekonomiky i v ostatních zemích.
Francie: Společná hospodářská politika eurozóny zabrání krizi
Eurozóna by vzala do party i ostatní členy EU
„Krize nám ukázala, že nestačí jen omezit veřejné zadlužení, jak předpokládá Maastrichtská smlouva,“ uvedla francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. „Irsko se těchto kritérií drželo, a stejně se ocitlo v problémech. EU nemůže hledět pouze na rozpočty, musí i sledovat, jak se vyvíjí ekonomika členských zemí,“ dodala. Podle Francouzů by se ke koordinovanému postupu zemí eurozóny mohl připojit i kterýkoli další člen Evropské unie.
Myšlenku začít vydávat společné dluhopisy eurozóny dřív, než bude existovat společná hospodářská politika, Lagardeová odmítla. Takový nápad na začátku prosince prosazoval předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker spolu s italským ministrem financí Giuliem Tremontim. Myšlenka se zatím neujala. Kromě Francie ji totiž odmítá i Německo.