Brusel - Evropská unie může na finanční pomoci Irsku značně vydělat. Za obrovského zájmu investorů prodala první část dluhopisů, z nichž bude pomoc Irům v celkové výši 85 miliard eur částečně financovat. Podle listu Irish Independent investoři dluhopisy nakoupili s úrokem ve výši 2,59 procenta, unie však Dublinu peníze půjčí za 5,51 procenta. Objevují se ale i obavy z toho, že by mohl kvůli lukrativním evropským bondům klesnout zájem o dluhopisy zadlužených zemí unie. Analytický server Eurointelligence varuje, že by se tak dluhová krize mohla v roce 2011 vrátit.
Evropa může na pomoci Irsku slušně vydělat
První vlna prodejů, ve které se nabízely bondy v hodnotě pěti miliard eur, předčila očekávání. Poptávka třikrát převýšila nabídku. Evropské dluhopisy jsou pro investory nesmírně atraktivní proto, že za ně ručí všech 27 členských zemí unie. Pokud by Irsko peníze z cenných papíru nesplatilo, jednotlivé země by investorům finanční prostředky vrátily prostřednictvím svých příspěvků do rozpočtu EU. Z evropských dluhopisů tak požadují investoři jen o velmi málo vyšší výnos, než je tomu u lukrativních německých cenných papírů.
Případný zisk z dluhopisů, pokud Irové v následujících letech pomoc splatí, se vrátí zpět do unijního rozpočtu a vždy na konci finančního roku se rozdělí mezi jednotlivé členské státy. Ty tak zaplatí do unijní pokladny o něco méně.
Skvělý výsledek má i negativa – hrozí návratem krize
„Jde o velmi dobrý výsledek,“ komentoval prodej Gary Jenkins z Evolution Securities. Podle něj má ovšem zájem o dluhopisy EU i svá negativa. „Země jako Irsko si na trhu nemohou prakticky půjčovat a existuje riziko, že investoři dají přednost společným produktům než dluhopisům Španělska či Itálie, kterým se tak značně zhorší přístup na trh,“ varoval Jenkins. Španělsko a Itálie přitom patří mezi země, kam by se podle ekonomů mohla dále rozšířit dluhová krize.
Těžko se přitom dluhopisy už nyní prodávají například Portugalsku. Lisabon nabízel ve stejnou dobu jako evropská sedmadvacítka šestiměsíční pokladní poukázky za 500 milionů eur, které nakonec prodal za úrok 3,686 procenta. Loni v září ovšem úroková sazba činila 2,045 procenta, vládě se tak financování dluhu velmi prodraží.
Velmi negativně se vyvíjí úrokové sazby i u dalších zadlužených zemí eurozóny. Výnosy u desetiletých irských dluhopisů překročily hranici devíti procent a u řeckých dokonce 12 procent, tedy psychologickou hranici, kdy investoři zcela vážně očekávají státní bankrot. Švýcarská centrální banka navíc včera oznámila, že už nehodlá přijímat irské dluhopisy jako záruku pro půjčování peněz skrze repo operace. Irsko tak doplatilo na prosincové snížení ratingu.
Nervozita panuje také kolem Belgie. Ta nemá od loňského dubna stabilní vládu a nové kolo jednání opět zkrachovalo. Dvě vlámské strany totiž odmítly jednání o státních reformách, které jim předložil mediátor Vande Lanotte. Příplatek, který musí Belgie platit navíc nad cenu německých dluhopisů, aby se jí podařilo její bondy prodat, kvůli tomu překročil procento.
Země eurozóny si letos musí půjčit stamiliony
Podle analytického serveru Eurointelligence není pro unii dobrým startem ani fakt, že si její členové musí v průběhu roku obstarat na finančních trzích nemalé částky, což dále vyhrocuje napětí na trhu. Jen v lednu se mají v aukcích objevit dluhopisy za 80 miliard eur a za celý rok za 850 miliard eur, přičemž vlády chtějí prodat pokladní poukázky za dalších 700 miliard eur. „Další vlna dluhové krize je před námi,“ varoval v souvislosti s nemalými sumami, které si musí členové měnové unie půjčit, Eurointelligence.