Praha - Spoluvlastnictví je vynález ďábla, říká se. Shromáždění spoluvlastníků v domě, kde bydlí devadesát partají, zpravidla bývají velmi ohnivá. A často k dohodě nakonec vůbec nedojde. A tak jste možná rádi, že máte klidný tichý rodinný domeček. Jenže stačí, že dům vlastníte společně například se svým sourozencem, a pokud budete mít každý jiný názor na to, jak s nemovitostí naložit, může nastat problém. Svědčí o tom i dotaz čtenářky naší Poradny.
Neshodu spoluvlastníků domu vyřeší jedině soud
„Sourozenci vlastní nemovitost, na kterou si vzal každý zvlášť hypotéku. Po čase chce jeden z nich nemovitost prodat, ale druhý prohlásí, že s prodejem domu nikdy nebude souhlasit,“ popisuje svůj problém čtenářka. „Jaké má možnosti druhý spoluvlastník domu?“ ptá se.
Z právního hlediska je řešení jednoduché. Podle občanského zákoníku o nakládání se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, počítanou podle velikosti spoluvlastnických podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny nebo dohody, rozhodne na návrh jednoho ze spoluvlastníků soud.
„Pokud tedy jeden ze sourozenců, který má padesát procent, chce dům prodat a druhý s tím nesouhlasí, může se ten první obrátit na soud,“ upřesnil advokát Pavel Nastis. „V úvahu samozřejmě připadá i to, že ten, který chce dům prodat, nabídne druhému spoluvlastníkovi, ať si od něj spoluvlastnický podíl koupí,“ doplnil. Každopádně podle občanského zákoníku v případě převodu spoluvlastnického podílu má spoluvlastník předkupní právo.
"Pokud se spoluvlastníci nedohodnou, jak budou nemovitost užívat, jedinou rozumnou cestou je zrušit a vypořádat spoluvlastnictví, protože když
nejsou schopni se dohodnout, tak je zbytečné, aby byli spoluvlastníky," doporučil Nastis.
Dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti musí být písemná. Pokud k takové dohodě mezi spoluvlastníky nedojde, může spoluvlastnictví zrušit a vypořádání provést soud, a to na návrh některého spoluvlastníka.
Dokud ale spoluvlastnictví trvá, jsou všichni spoluvlastníci povinni podílet se na nákladech spojených s údržbou domu, a to podle velikosti svých spoluvlastnických podílů. A pokud vám bratr odmítá přispět na nezbytnou opravu střechy, do které zatéká, jediný, kdo ho k tomu může donutit, je opět soud.
Spoluvlastník si nemůže ve své polovině nemovitosti dělat, co si zamane. Například i pro případné využití domu pro podnikání potřebuje souhlas druhého spoluvlastníka. A pokud se nedohodnou? Pak opět nezbývá nic jiného než se obrátit na soud.