Čínský prezident: Dolar je měnou minulosti

Peking – Čínský prezident Chu Ťin-tchao vyzval Spojené státy, aby obě země skoncovaly se studenou válkou, která musí označit poraženého, aby zbylo první místo pro vítěze. Hlava nejlidnatějšího státu světa proto navrhla novou podobu vzájemné spolupráce. Zároveň však dále odmítá americké výtky ke své měně - podhodnocenému jüanu. Podle Chu Ťin-tchaa Spojené státy jen reagují na znevýhodněnou pozici dolaru. Čína však chce mimo jiné i využít toho, že Evropu trápí obrovské dluhy.

Budoucnost americké měny je nyní přetřásána i na nejvyšších místech čínské garnitury. Čínský prezident dokonce uvedl, že mezinárodní měnový systém založený na dolaru je v tuto chvíli „produktem minulosti“.

Chu Ťin-tchaovi se nelíbí ani vyostřující se diplomatické vztahy, které podněcují zejména americké deníky, jmenovitě Wall Street Journal a Washington Post. „Měli bychom upustit od tzv. zero-sum smýšlení o studené válce a respektovat to, že každá země může jít svou vlastní cestou.“ (pozn. redakce: zero–sum je vztah, kde musí být poražených, aby mohlo být vítěze)

Čína posiluje pozice i sebevědomí (zdroj: ČT24)

Chu Ťin-tchao, čínský prezident:

"Prosazení jüanu jako světové měny bude dost dlouhý proces. Čína se významnou měrou podílí na světové ekonomice hospodářským růstem a obchodem. Jüan sehrál nemalou roli ve vývoji světové ekonomiky."

Čína nabízí Americe spolupráci v energetice nebo výzkumu

Čínský prezident, který ve středu přijede jednat do Washingtonu, navrhuje Spojeným státům spolupráci v oblastech nových zdrojů energie, rozvoje infrastruktury, letectví či vesmírného výzkumu. Chu Ťin-tchao znovu ujistil zahraniční investory v Číně, že Peking bude pokračovat v úsilí o příznivější podobu zákonů a regulačních opatření.

Hlava „Říše středu“ rovněž nehodlá akceptovat argumenty Spojených států směřující k čínské měně a nutnosti jejího uvolnění. Kritici tvrdí, že Čína prostřednictvím podhodnoceného jüanu dává své měně nepřiměřeně vysoké pravomoci v mezinárodní oblasti, což následně přispívá k obrovskému deficitu amerického obchodu.

Čínský obr si buduje pozice v Evropě

Díky svým obrovským devizovým rezervám navíc Čína skupuje celou Evropu, konkrétně disponuje 2,8 bilionu dolarů. Jen na konci roku narostly rezervy o 199 miliard dolarů. Peking si je dobře vědom toho, že nakoupené evropské dluhopisy posílí jeho ekonomický vliv. V současnosti proto vyjednává s Brity.



„Souhlasíme s čínským vedením, že Velká Británie a Čína jsou partnery pro růst. Naše ekonomiky se stále doplňují. Máme velký zájem na budování dalších bilaterálních i investičních vztahů,“ říká britský ministr zahraničí William Hague.

Evropská unie dokonce přislíbila, že do pěti let uzná Čínu jako tržní ekonomiku, o což se už země několik let neúspěšně snažila. Změny na trhu si všimla i Světová banka, která vůbec poprvé vydala dluhopisy v čínské měně, a to v hodnotě 500 milionů jüanů. Peníze mají podpořit užívání čínské měny na mezinárodních trzích.