Na posílení záchranného fondu se eurozóna zatím neshodla

Brusel - Eurozóna zatím nerozhodla o posílení svého záchranného fondu (EFSF), který má sloužit na pomoc zemím ve finančních potížích. O možných změnách na posílení jeho úvěrové kapacity a rozšíření jeho aktivit, po nichž volá mimo jiné Evropská komise, se tak bude ještě jednat.

Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker nicméně neupřesnil, jestli se podaří najít shodu v této věci již před summitem EU, který se koná 4. února. Do této doby by dohodu chtěl mít předseda Evropské komise José Barroso. Juncker jen podotkl, že eurozóna bude chtít práci co nejvíce urychlit, žádné konkrétní termíny nicméně nedal.

Fond je založen na garancích od států bloku ve výši 440 miliard eur, celkově by však díky půjčkám od Mezinárodního měnového fondu a EU dosáhl až na 750 miliard eur. Ze zmiňované sumy 440 miliard eur od států eurozóny v zárukách ale nyní reálně může být půjčeno jen 250 miliard eur, zbytek slouží jako rezerva k zajištění výhodného ratingu fondu.

Telefonát Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)

„Euro samo o sobě není problémem, avšak v některých členských státech máme krizi,“ řekl novinářům Juncker. „Trh zůstává volatilní,“ podotkl rovněž k současné situaci. Podle Junckera mezi ministry a státy eurozóny panuje hodně společných pohledů na situaci a fond EFSF, rozdíly podle něj nejsou dramatické, takže výsledky by mohly přijít již brzy.

Dnešní rozhodnutí o tom, že jednání o případném posílení fondu budou ještě pokračovat, se dalo očekávat už na základě prohlášení ministrů při příjezdech na jednání. Někteří z nich, mezi nimiž byl i zástupce jednoho z klíčových hráčů - Německa, hovořili o tom, že není žádný tlak na přijímání nějakých naléhavých opatření.

Německý ministr Wolfgang Schaüble podotkl, že situace na trhu s dluhopisy je klidnější. K posílení úvěrové kapacity fondu kromě komise vyzývá třeba i Evropská centrální banka (ECB). Její šéf Jean-Claude Trichet řekl, že je potřeba zlepšit fond „kvalitativně i kvantitativně“.

Jde třeba o to, zda by měl EFSF nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu. Právě tyto nové možné nástroje ale budou patřit k předmětům dalších debat. Proti takové možnosti se v minulosti vyslovovalo právě již zmiňované Německo.

Vydáno pod