Čuba - otec slušovického zázraku

Praha - Jako výkladní skříň socialistického zemědělství sloužilo v 80. letech družstvo Slušovice na Zlínsku, které přitom fungovalo spíše na tržních principech. Se slušovickým družstvem je pupeční šňůrou spojen František Čuba, který jako předseda vybudoval z průměrného družstva agrokombinát se sedmimiliardovým obratem, který kromě bytů a obchodů, plných západního zboží, postavil například dostihové závodiště či čtyřproudou silnici, vyráběl počítače a provozoval aerolinky. Po roce 1989 se agrokombinát rozpadl na řadu malých firem, z nichž žádná už věhlasu „slušovického zázraku“ nedosáhla. Čuba, který byl od mládí členem KSČ, v roce 1993 vstoupil do ČSSD a v roce 2010 odešel do Strany práv občanů Miloše Zemana. V 1999 natočil Robert Sedláček dokumentární film František Čuba: Slušovický zázrak.

„Vycházeli jsme z toho, že člověku se od přírody nechce pracovat. K práci musí být donucen neboli aktivizován. Proto jsme stanovili šest aktivizačních faktorů, třeba existenční, seberealizační či faktor strachu,“ řekl Čuba, který se narodil 23. ledna 1936, loni pro server iDnes ke své strategii. V zemědělském družstvu, jehož předsedou se stal v roce 1963 v sedmadvaceti letech, vytvořil samostatné skupiny, které mezi sebou obchodovaly, část zisku odvedly na účet družstva a zbytek si jejich členové ponechali.

„Náš řidič třeba dostal nákladní auto do socialistické péče, což byl skrytý název pro podnikání. Úkoly mu stanovil dispečink, a když udělal práci za tisíc korun, ještě ten den mohl přijít do naší vnitropodnikové banky, kam mu přišla tato částka. On z ní zaplatil pohonné hmoty, náhradní díly či pneumatiky a odvod podniku a zbytek si mohl vyzvednout,“ vysvětluje Čuba, jehož zaměstnanci si tak pronajímali skleníky, obchody i restaurace. V síti slušovických obchodů také mohli zaměstnanci platit kartou.


Po roce 1989 se družstvo ocitlo pod silným politickým tlakem. O „temných slušovických žilkách“ hovořil v projevu v srpnu 1990 i tehdejší prezident Václav Havel, vzápětí poté Čuba rezignoval na předsednickou funkci. Následovalo živelné štěpení družstva na čtyřicítku menších firem, v nichž často figurovali členové vedení bývalého agrokombinátu.

V roce 1991 se Čuba pokusil založit družstvo MOVA, jehož registraci ale soud v Brně záhy zrušil pro nejasnosti při dělení majetku bývalého slušovického družstva. Čuba poté na Slovensku registroval subjekt DAK MOVA Bratislava, který v roce 1992 založil podnik na výrobu plastových obalů s rakouskou firmou - dnes Greiner packaging slušovice s.r.o. (v něm Čuba nefiguruje). 

Po roce 1989 byl souzen za to, že vnitropodniková banka sloužila i lidem mimo družstvo, odsouzen nebyl. Nyní je v důchodu. „Řekl jsem, že radši půjdu poklízet telata, než bych šel dělat ministra zemědělství.“

Vydáno pod