Washington – Americký prezident Barack Obama hostil ve Washingtonu druhým dnem svého čínského protějška Chu Ťin-tchaa. Na summitu roku, jak schůzku americké a čínské hlavy státu označují média, došlo po obchodech i na palčivější otázky – lidská práva a taky dlouhodobé vládní podhodnocování jüanu.
USA si s Čínou notují: obchod především
Perná chvilka přišla pro čínského prezidenta při tiskové konferenci. Hned první otázka totiž padla do citlivého místa – na lidská práva. Po potížích s překladem se Chu Ťin-tchalo odpovědi nejprve vyhnul. Druhý americký novinář mu ji ale záhy zopakoval, a to už odpovědět musel. „Čína je rozvíjející se země s obrovskou populací, prochází klíčovou fází reforem. Čelí výzvám v sociálních a ekonomických otázkách. V oblasti lidských práv je nutné ještě hodně udělat,“ připustil čínský prezident.
Jeho slova potvrzuje třeba i chování čínské státní televize. Záběry protestů před Bílým domem čínští diváci neviděli, cenzoři satelitní vysílání přerušili. Čínskému prezidentovi ale očekávanou nepříjemnost na tiskové konferenci večer vynahradila nejvyšší pocta – státní večeře.
GALERIE
videogallery_28155
Barack Obama k Chu Ťin-tchaovi:
„Chceme vám prodávat všechno. Chceme vám prodávat letadla, auta i software.“
Summit ale přinesl především konec jedné staré rovnice. Čína v ní představovala levnou výrobnu pro celý svět a USA vítané odbytiště jejích produktů. To se teď mění. Amerika vidí v nenasytném čínském trhu jeden z možných receptů na své ekonomické problémy. V Číně proto chtějí investovat i dvě významné americké firmy. Koncern GE letos počítá s vkladem dvou miliard dolarů. V nejlidnatější zemi světa bude vyrábět vysokorychlostní vlaky. Významnou dohodu uzavřel i Boeing. Čína od něj koupí 200 letadel za 19 miliard dolarů.
Američané očekávají, že se jejich vývoz do Číny v příštích deseti letech zdvojnásobí. Dosud ale ze vzájemného obchodu těžila především Čína, která dlouhodobě podhodnocuje juan. I díky tomu její ekonomika loni celkově rostla o víc než deset procent.