Praha – Dalším slabým místem na železnici, kvůli kterému státní rozpočet krvácí, jsou přejezdy téměř prázdných vlaků mezi stanicemi. V rámci platné smlouvy za ně stát Českým drahám platí miliony korun ročně. Jeden příklad za všechny: Kvůli malé kapacitě pražského hlavního nádraží musí rychlíky z Moravy končit až na Smíchově. Do cílové stanice už ale vozí jen minimum pasažérů – často i méně než deset.
Prázdné vlaky stojí stát ročně miliony
Například vlak ze Vsetína, ve kterém Česká televize natáčela, dovezl na smíchovské nádraží dva drážní zaměstnance a tři cestující. „Jde o cestovatelský komfort. Je to služba státu, kdy objednáváme spoj, který jede třeba z Moravského Veselí a jede až na smíchovské nádraží,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.
Petr Šťáhlavský, mluvčí ČD
„Souprava bez ohledu na to, jestli v ní jede 5 cestujících, nebo nebude zveřejněna v jízdním řádu, stejně pojede a stejně bude vyúčtována ministerstvu dopravy.“
Reportáž Luboše Rosího (zdroj: ČT24)
Dráhy to zase vysvětlují tím, že na centrálním pražském nádraží není dostatečná kapacita pro všechny vlaky, a proto s nimi, byť jsou často minimálně využívané, odjíždí dál. Teprve na Smíchově proběhne údržba a čištění vagónů. Jen ve směru z Moravy musí takto přejíždět 13 rychlíků denně.
O tom, kolik tyto přesuny stojí, nemá ministerstvo ponětí. Náklady proto orientačně spočítala Česká televize. Vzdálenost mezi nádražími vynásobili její redaktoři průměrnou částkou za vlakokilometr. Při třinácti spojích denně to je zhruba 12,5 tisíce korun, ročně pak skoro 4,5 milionu za jízdy s minimem pasažérů.
Podobný problém se týká také autobusové dopravy v Česku. V ní dokonce mohou provozovatelé spojů účtovat objednatelům za manipulační jízdy až 6,5 procenta navíc. V případě železnice je to jen asi 1,5 procenta spojů.