Mubarakova rezignace léčivým balzámem pro finanční trhy

Káhira – Dlouhých 18 dní čekali investoři na to, zda egyptský prezident Husní Mubarak odstoupí. Oddechnout si mohli až dnes, což v závěru obchodování ulevilo i evropským akciím. Panické výprodeje se ale nekonaly ani předtím. Egyptská ekonomika totiž nepatří k těm nejdůležitějším na světovém trhu. Nepokoje v Egyptě nicméně nahrály dolaru. Americkou měnu totiž investoři považují za bezpečný přístav v období nejistoty.

Včerejší Mubarakovo rozhodnutí neodstoupit zklamalo nejen Egypťany, ale i světové trhy. Taková zpráva totiž znamená další nejistotu. „Myslím, že ten člověk tu chudou ekonomiku úplně zničí,“ reagoval hlavní ekonom finančního ústavu Banque Saudi Fransi John Sfakianakis. „To sdělení, které (Mubarak) učinil, bylo přesným opakem toho, co mezinárodní investiční komunita očekávala,“ řekl.

V pátek odpoledne se ale situace obrátila. „Poté, co vyšly zprávy o tom, že Mubarak opravdu odstoupil, jsme viděli pozitivní reakci na akciových trzích, kdy se zvýšily hlavní indexy zhruba o 3 až 4 desetiny procenta,“ popsal reakci trhů na zprávy z Egypta makléř Fio banky David Brzek.

Dopady nepokojů na ekonomiku Egypta a finanční trhy (zdroj: ČT24)

Ropný trh se děsil rozšíření krize do okolních států

Peter Beutel, prezident Cameron Hanover

„Trh vidí zmírnění napětí, a investoři tak ruší úniky do bezpečí a prodávají to, co dřív koupili.“

Jistý si nebyl ani trh s ropou. Její cena kvůli nepokojům šplhala vzhůru. Investoři se totiž obávali, že se nepokoje rozšíří i do států, které těží černé zlato. Prezidentská rezignace ale i tady zapůsobila jako zklidňující balzám. Cena americké lehké ropy WTI těsně po zprávě o Mubarakově rezignaci propadla až na 85,62 dolaru, zatímco před oznámením šplhala až k 87,5 dolaru za barel.

Hvězda americké televize CNBC Jim Cramer přirovnala nejistotu na trzích vyvolanou nepokoji v Egyptě k reakcím na dluhové problémy Řecka a Irska. Odklon investorů od rizikovějších investic prý Cramer chápe. Jedním dechem ale dodává, že už historie prokázala, že se trhy z podobných krizí dostávají velmi rychle.

Podobně jako v případě zadlužených evropských ekonomik i Egyptu rapidně rostou náklady na pojištění státního dluhu a nic na tom nezměnil ani odchod Mubaraka z funkce. Francouzská banka Crédit Agricole odhadla, že každý den nepokojů stojí egyptskou ekonomiku minimálně 310 milionů dolarů.

Na akciové burze v Káhiře se neobchoduje už od konce ledna. Po několika odkladech by však měla být znovu otevřena tuto neděli. Fond ETF, který je navázán přímo na egyptské akcie, nicméně na Mubarakovu rezignaci reagoval příznivě. Okamžitě vyskočil o 6,7 procenta. To je nejvíc od 31. ledna.

Egyptské nepokoje hned v prvních dnech protestu uvěznily na káhirském letišti tisíce turistů a dalších cestujících. Egypt odhaduje, že krize už jej na ztracených příjmech z turistiky přišla na jednu až 1,5 miliardy dolarů (od 18 do 27 miliard korun). Ekonomové tvrdí, že tato čísla jsou patrně nadnesená, souhlasí ale, že pokud se nepodaří situaci co nejdříve vyřešit, dopady na ekonomiku budou katastrofální.

Akcie
Zdroj: ČT24/financialadvice.co.uk