Ekologům je trnem v oku hlavně zadávání tzv. komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej sami i prodávat. Pětinu vytěženého dřeva ovšem budou muset nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na některé menší zpracovatele. „Mělo by to dopad na malé a střední dřevozpracovatele, protože ty velké tendry můžou vyhrát v podstatě pouze velké dřevařské firmy, kterých je v ČR pár a většinou, když se člověk podívá do jejich útrob, tak je vlastní lidé typu pana Junka, nebo exministra za ODS pana Čermáka,“ podotkl Machálek.
Hlavním poškozeným ale podle něj bude český stát. „Tímto způsobem nehospodaří žádný státní lesní podnik v okolních zemích a nehospodaří tak žádný soukromý vlastník v České republice ani obecní lesy, protože prostě vědí, že to je nevýhodné,“ zdůrazňuje ekolog. Podle propočtů Hnutí Duha založených na srovnání hospodaření s obecními lesy, bude stát každoročně tratit asi dvě miliardy korun.
Před půlnocí
Kácení na Šumavě? Nesmysl
Nový způsob zadávání lesních tendrů ale není jediným sporným bodem mezi vládou a ekology. Hnutí Duha dlouhodobě kritizuje i volbu Jana Stráského na post ředitele národního parku Šumava. „Jan Stráský dlouhá léta vede nesmiřitelný boj proti národnímu parku na Šumavě, je jeho velkým kritikem a jeho jmenování se dá označit příměrem, že se stal kozel zahradníkem,“ nešetřil Machálek kritikou na adresu nového šéfa šumavského NP.
Ekologům je trnem v oku hlavně Stráského boj s kůrovcovou kalamitou, kvůli kterému chce šéf národního parku nařídit rozsáhlé kácení napadených stromů. Podle Machálka tím ale opět jen jde na ruku velkým lesnickým firmám. „Kůrovec je do velké míry záminka, aby se velké firmy – například Lesy Hluboká, které vlastní jihočeský kmotr ODS pan Dlouhý – dostaly k velmi ceněnému dřevu na Šumavě,“ míní Machálek. Podle něj kůrovec nehrozí rozšířením na dosud nenapadená území.
„Nemáme ambici pouze na problémy upozorňovat, ale snažíme se vždy přijít s konkrétními řešeními. Ta řešení se snažíme v první řadě prosadit jednáním, snažíme se pro ně sehnat politickou podporu u veřejnosti nebo českého průmyslu. Ve chvíli, kdy všechny tyto postupy selžou a jedná se o nějakou velmi závažnou věc, tak tam si dokážu představit, že přistoupíme k nějakému nástroji, kterému se říká občanská neposlušnost. Vždy to ale musí být nenásilné, to je nepřekročitelná podmínka,“ říká Petr Machálek.
Právě díky své schopnosti o věcech vyjednávat je dnes respektovaným ekologem, který už čtvrtým rokem vede nevládní organizaci Hnutí Duha. Vystudovaný politolog a sociolog občasně spolupracuje i se společností Člověk v tísni v oblasti lidských práv.
