Praha - Kabinet Petra Nečase souhlasí s návrhem ministra spravedlnosti na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Norma má znemožnit lidem z vedení firem vyhýbat se trestní odpovědnosti. Návrh rovněž počítá s přesným seznamem trestných činů, za které by odsouzené firmy mohly dostat trest od pokuty až po úplné zrušení činnosti. Podle dosavadních informací by měl zákon platit od 1. září.
Právnické osoby budou trestně odpovědné, rozhodla vláda
Pospíšilův návrh má znemožnit lidem z vedení firem vyhýbat se trestní odpovědnosti tím, že se odvolají na rozhodnutí kolektivního orgánu právnické osoby. Spolu se změnami dalších, souvisejících norem se nyní budou návrhem zabývat obě komory parlamentu. Vláda zmiňuje zavedení trestní odpovědnosti právnických osob jako jedno z možných protikorupčních opatření ve svém programu. Dnešní rozhodnutí vlády vítají také opoziční sociální demokrati.
Zatímco koaliční kabinet slovy premiéra zákonem nadšený není, opozice je na tom právě naopak. „Ještě před několika lety ministr Pospíšil o tomto zákoně mluvil jako o škodlivé normě a o kriminalizaci podnikání. Tak jsem rád, že už se probral on i vláda,“ uvedl stínový ministr spravedlnosti za ČSSD Jiří Dienstbier.
Trestní odpovědnost firem (zdroj: ČT24)
Jiří Pospíšil:
„Právnické osoby dnes nelze efektivně postihnout, přestože bývají často využívány k zakrývání nelegální činnosti.“
S Pospíšilovým návrhem počítá i vládní strategie boje proti korupci z dílny ministerstva vnitra. Česko je jedním z posledních států Evropské unie, který nemá otázku trestní odpovědnosti právnických osob vyřešenou. Na nutnost jejího zavedení upozorňovala i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Právnické osoby budou čelit vysokým pokutám i propadnutí majetku
Na právnické osoby by se trestní odpovědnost vztahovala v případě porušení trestního práva vedoucími pracovníky firem či jejich kontrolních orgánů. Za trestnou činnost by právnickým osobám hrozila vysoká pokuta (až dva miliony korun za každý den, kdy porušovala zákon), propadnutí majetku, zákaz účasti ve veřejném výběrovém řízení, zákaz přijímání dotací nebo dokonce zrušení. Na druhé straně ale budou mít společnosti v trestním řízení nárok na stejnou právní ochranu jako osoby fyzické.
Už v prosinci soudce Nejvyššího soudu a hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal vysvětlil, že právnická osoba může být uznána trestně odpovědnou tehdy, pokud korupce či jiná kriminalita směřovala v její prospěch. Postih bude za stejný trestný čin hrozit zároveň fyzické osobě i společnosti, za kterou jednala. Smyslem postihu právnické osoby je podle Šámala mimo jiné to, aby společnosti mohl být odčerpán zisk, který nabyla díky nelegální činnosti.
Do kabinetu mířily od Pospíšila dvě varianty normy, a to s výčtem trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, nebo s obecnou formulací, podle níž by se trestní odpovědnost vztahovala na všechny trestné činy s výjimkou těch, které nemůže právnická osoba spáchat. Ministři se přiklonili k první variantě.
Trestní odpovědnost právnických osob existuje podle údajů České advokátní komory nejdéle v angloamerickém právu (Británie a USA). Jejími průkopníky v Evropě jsou Nizozemsko a Francie a postupně byla zavedena ve většině unijních zemí. Ovšem například v Německu spadá odpovědnost právnických osob pod správní právo a ani na Slovensku neexistuje jejich trestní odpovědnost.
GALERIE
Jiří Pospíšil