Praha - Hospodářské krizi v Česku nejlépe čelily soukromé firmy a země prošla tímto obdobím relativně bez problémů, popsal tuzemskou ekonomiku během dvou kritických let Český statistický úřad (ČSÚ). Na rozdíl od státního sektoru se podnikatelé nebáli sáhnout po výrazném omezení nákupů, investic i ochoty brát si úvěry. Naopak v období hospodářského útlumu se příliš nevedlo státnímu sektoru a finančním institucím, které se poprvé v historii ocitly ve schodku.
Krizi nejlíp ustály soukromé firmy, nejhůř státní sektor
Podle analytičky úřadu Drahomíry Dubské činil přebytek příjmů nad výdaji ve firemním sektoru v roce 2009 264 miliard korun. V budoucnu se však může kladný výsledek dosažený díky nízkým investicím projevit negativně: „Projeví se to v tempu (hospodářského) růstu v následujících letech.“ Firmy předloni podstatně ovlivnil pokles poptávky. V letech 2000 až 2007 si firmy podstatně půjčovaly, takže se pravidelně ocitaly v deficitu. V roce 2008 jim už ovšem peníze oproti výdajům a půjčkám přebývaly, protože nenakupovaly a nemusely platit za úroky z úvěrů.
České banky prošly krizí vítězně, nehromadily toxická aktiva
Rozhovor s Petrem Soukupem (zdroj: ČT24)
Soukromým firmám klesla v době krize produkce o 842 miliard korun, hrubá přidaná hodnota poklesla o 41 miliard korun. V roce 2008 byl zaznamenán pokles ziskovosti, v roce 2009 již mírně rostla. Pokud jde o finanční sektor, zaznamenal poprvé v historii schodek. V roce 2009 došlo k poklesu zisku asi o 40 miliard. Oproti zahraničí měly ovšem české finanční instituce tu výhodu, že na rozdíl od zahraničních nebyly postiženy riskantními finančními operacemi, na které doplatily světové banky.
Krizi odnesl nejhůře státní sektor, kam kromě vládních financí patří i hospodaření obcí, krajů či zdravotních pojišťoven. Ještě hůře ale dopadly země Evropské unie, které byly nuceny sanovat banky. Do budoucna ale podle Dubské lze předpokládat, že se v EU takový propad nebude opakovat, protože finanční stav bank se bude zlepšovat a budou vracet finance. Státní sektor vykázal na příjmové straně propad o 66 miliard korun, na výdajové straně byl naopak nárůst o 31 miliard korun. Celkem činil deficit 209 miliard.
Propad hospodářského růstu výrazně změnil i chování domácností. Po zavedení rovné daně totiž ušetřily 30 miliard korun. Už je ale neukládaly na spořicí účty jako před krizí. A to i díky tomu, že úrokové sazby během krize výrazně klesaly. Ubylo i hypoték a spotřebních úvěrů.
Za počátek krize je pokládáno září 2008, kdy ve Spojených státech došlo ke znárodnění dvou hypotečních bank. V České republice se projevila především poklesem HDP, zvýšenou nezaměstnaností, spotřeby, zahraničního obchodu a investic, nikoliv problémy s bankovními institucemi, jako tomu bylo jinde v Evropě. Za její vrchol pak platí rok 2009.