Brusel - V eurozóně nebude fungovat společný daňový základ pro firmy a země se nebudou muset vzdát navázání růstu platů na inflaci. S odkazem na pozměněný návrh takzvaného paktu konkurenceschopnosti, který členským státům na začátku února předložili Němci a Francouzi, o tom informuje dnešní vydání deníku Financial Times.
V eurozóně neprošel jednotný daňový základ pro firmy
Právě klesající konkurenceschopnost jižních států eurozóny je podle Berlína a Paříže jednou z hlavních příčin současné dluhové krize. Přestože s nimi nesouhlasí nejen někteří ekonomové, ale i politici, je velmi pravděpodobné, že lídři eurozóny pakt schválí na mimořádném summitu 11. března v Bruselu. Nepůjde však o původní německo-francouzský návrh, ale o návrh, který přepracovali šéf Evropské komise José Barroso a unijní prezident Herman Van Rompuy.
Pakt přijde o nejspornější část
Financial Times
„Jde o úlitbu malým státům, které taktika Berlína rozezlila.“
Odnětím společného daňového základu pro firmy v eurozóně a zrušení navázání růstu platů na inflaci, které v některých státech funguje, přišel pakt o svou nejkontroverznější část. Největší změnou nicméně je, že na naplňování paktu by nedohlížely členské státy eurozóny, jak navrhovalo Německo, ale Evropská komise.
Ovšem odpor některých zemí nadále může vyvolávat i takzvaná „dluhová brzda“, která jim má striktně zapovídat překročení určité hranice rozpočtového schodku či úrovně celkové dluhu. Státy by nicméně nemusely přijímat zákon, který by jim přikazoval od určitého roku hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, tak jak jej přijalo Německo v minulosti.
V případě přijetí paktu by ale i tak dohled nad jednotlivými národními ekonomikami eurozóny z Bruselu značně narostl. Evropská komise by například měla monitorovat produktivitu práce v každé zemi a na ni navázaný růst platů. Pokud by náklady na práci rostly příliš rychle, mohla by je státu nařídit snížit.
Brusel chce mít dohled nad penzijními systémy unijních států
Současně by Brusel monitoroval i státní penzijní systémy. Neměl by sice pravomoc nařídit například zvýšení věku odchodu do důchodu, ale mohl by rozhodovat, zda je jednotlivý systém udržitelný, či nikoliv, a tlačit tak vlády k jeho změně.
I když eurozóna pakt především schválí, provází jej tvrdá kritika v některých médiích. Komentátor Financial Times Wolfgang Münchau politikům doporučil, aby celý návrh vetovali. Podle něj představuje pouze nástroj, jímž chce německá vláda vnutit svým partnerům vlastní hospodářskou politiku. Schválení paktu by mělo prý smysl jen v případě, že by Němci výměnou za souhlas států svolili k vytvoření skutečně efektivního stálého záchranného mechanismu (ESM), který má po roce 2013 nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).
Berlín se však staví například proti představě, že by ESM mohl na trhu nakupovat dluhopisy zemí, které se ocitly v problémech. „Veto by pravděpodobně shodilo celou dohodu (ESM i pakt), ale vzhledem k tomu, že EU vykročila špatnou nohou, by to vůbec nebylo špatné,“ dodal Münchau.
Podobný názor má i analytický server Eurointelligence, u jehož vzniku Münchau stál: „Eurozóna stále řeší špatnou krizi. Dluhovou krizi nezavinily veřejné finance, jejichž kontrola se státům vymkla z rukou. Nezavinila ji ani nedostatečná konkurenceschopnost. Toto je krize nadměrného zadlužení v soukromém sektoru, které je doprovázeno špatně kapitalizovaným bankovním systémem.“
GALERIE
Evropská unie