Praha - Stát po dopravcích zpětně vymáhá mýtné nedoplatky za dálniční úsek, na kterém není mýtná brána. Celkovou výši nedoplatků dnes generální tajemník sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Špryňar vyčíslil na tři miliony korun. Postup ministerstva dopravy jako provozovatele mýtného mu připadá neoprávněný a sdružení se hodlá obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Dopravci: Stát po nás vymáhá mýtné za neexistující bránu
Asi třetina celkového objemu nedoplatků, jejichž zaplacení stát na dopravcích vymáhá, vznikla na úseku dálnice D11 z Poděbrad směrem do Prahy. Tam ale podle Česmadu žádná mýtná brána nestojí a nikdy ani nestála. „Na jedné polovině dálnice tam mýtná brána je, ale na druhé ne,“ popsal situaci Špryňar. Mýtnou bránu firma Kapsch na sporném úseku nevybudovala, protože by bránila přepravě nadměrných nákladů.
Podle Česmadu se dopravci v případě neexistující brány neměli jak dozvědět, že jim projetím úseku vzniká povinnost platit. Dopravce se totiž orientuje podle mýtných bran a akustického signálu, který vydává palubní jednotka umístěná v kabině řidiče.
Stát s nedoplatky zapomíná na zahraniční dopravce
Neodplatky ze zahraničí se vymáhat nevyplatí
„Ve chvíli, kdy administrativní výkony pro vymáhání dlužného mýta jsou výrazně vyšší než samotné dlužné mýto, tak se státu nevyplatí toto dlužné mýto vymáhat,“ upozornila Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic.
Česmad kromě toho upozorňuje na to, že stát nedoplatky trápí hlavně domácí dopravce. Při vymáhání nedoplatků od zahraničních subjektů je nedůsledný a má sotva poloviční úspěšnost. „My si myslíme, že provozovatel systému zneužívá své dominantní postavení na trhu, a zároveň si myslíme, že narušuje hospodářskou soutěž tím, že poplatky vymáhá jen od jedné skupiny,“ prohlásil Špryňar. Obrátit se proto chce na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i na ombudsmana.
Dopravcům se dále nelíbí, že stát vymáhá nezaplacené mýtné se zpožděním – nyní za období před třemi lety. Dopravci se tak nemohou bránit, lhůta na reklamaci podle Špryňara už vypršela. Navíc už ani nemohou případný nedoplatek naúčtovat svým tehdejším zákazníkům.
U soudu nemusí dopravci uspět
„Doporučili jsme většině přepravců nedoplatky uhradit a vytipovali několik firem, které podpoříme v jejich soudních sporech,“ popsal postup sdružení Špryňar. Připustil nicméně, že případné soudní spory nemusí pro dopravce skončit příznivě.
ŘSD: Dopravci si za nedoplatky mohou sami
Podle Martiny Vápeníkové z Ředitelství silnic a dálnic je sporný úsek bez mýtné brány od začátku výběru mýtného uvedený ve vyhlášce, a dopravci proto měli vědět, že je zpoplatněný. Vzhledem k tomu, že na 39. kilometru dálnice D11 v jednom směru mýtná brána chybí, měli dopravci podle Vápeníkové povinnost vždy sjet a chybějící úsek doplatit na nejbližším kontaktním centru. To je ale podle Špyňara technicky nemožné, protože by se kontaktní centrum s náporem nedokázalo vypořádat.
Česmad si stěžuje také na to, že dopravci v Česku nemají možnost si zkontrolovat, jestli v systému mýtného nemají nějaké nedoplatky. V současnosti jim to v kontaktních centrech prý neřeknou a celní správa takové informace rovněž nesděluje. Internetovou stránku s aktuálním výpisem nedoplatků zprovozní společnost Kapsch, která mýtný systém pro stát spravuje, teprve příští měsíc.
Mýtné platí v Česku kamiony s hmotností od 12 tun od roku 2007 a v loňském roce na něm stát vybral rekordních 6,6 miliardy korun. Od loňského února se povinnost platit mýtné vztahuje i na nákladní auta od 3,5 tuny. Od letošního roku mýtné podražilo o 25 procent na průměrnou částku pěti korun na kilometr.
GALERIE
Mýtná brána