Praha – Sazby daně z přidané hodnoty se budou sjednocovat postupně. Od 1. ledna příštího roku chce vládní koalice zvýšit sníženou sazbu DPH na 14 procent, zvýšená sazba zůstane beze změny na 20 procentech. O rok později se obě sazby bez výjimek sjednotí na 17,5 procenta. Aby přes tuto změnu bylo na důchodovou reformu k dispozici dostatek finančních prostředků, rozhodla se koalice nesnižovat odvody na sociální pojištění. Premiér Petr Nečas (ODS) zároveň po jednání koaličních lídrů prohlásil, že navrhne, aby poslanci spojili hlasování o důchodové reformě s hlasováním o důvěře jeho kabinetu.
Koalice otočila, DPH chce sjednotit na 17,5 procenta
Nižší DPH bude výměnou za zachování odvodů na sociální pojištění, shodli se lídři koaličních stran. V rámci změn důchodového systému původně koalice plánovala zrušit příspěvek na státní podporu zaměstnanosti, který nyní činí 1,2 procenta mzdy, a také povinný odvod na úrazové pojištění, v rámci kterého zaměstnavatelé za každého zaměstnance odvádí 0,6 procenta z jeho mzdy. Odzvonilo také výjimkám z jednotné sazby DPH, mezi které měly patřit například chléb, mléko, zelenina, ryby nebo potraviny pro diabetiky a bezlepkovou dietu.
Upravit se koalice chystá také výši sociálních dávek, které měly lidem kompenzovat nárůst daně. „Čísla z hlediska pohybů daně z přidané hodnoty a tím pádem i inflačních tlaků jsou jiná, než byla v původní dohodě, kde se počítalo se sazbou 20 procent a výjimkami na základní potraviny,“ vysvětlil Nečas. Přesné propočty dodá ministerstvo práce a sociálních věcí během příštího týdne. Měnit se bude například sleva na dani z příjmu, kterou mohou rodiče uplatnit na své nezaopatřené děti. Původně to mělo být 250 korun, podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by to po úpravě parametrů mohla být zhruba polovina.
GALERIE
videogallery_20278
Stát musí šetřit i na sobě
Miroslav Kalousek, ministr financí (TOP 09)
"Je to parametrická úprava, která neohrozí celkovou hodnotu penzijní reformy."
Sjednocení DPH na 17,5 procenta se přesto promítne do výnosů, které z daně poplynou a které bude mít stát k dispozici na krytí nákladů důchodové reformy. V prvním roce, kdy se zvýší nižší sazba daně z 10 na 14 procent, stát vydělá podle Nečase 26 až 27 miliard korun. „Zhruba o čtyři miliardy nižší potom bude výnos na jedné sazbě bez výjimek v úrovni 17,5 procenta,“ dodal premiér s tím, že rozdíl vláda pokryje vyššími úsporami ve státním rozpočtu. Důchodovou reformu dohodnuté změny podle ministra financí neohrozí, podle šéfa resortu práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) ale byla původní varianta lepší. „Krátkodobě je to (nový návrh) řešení populárnější, dlouhodobě je to řešení horší,“ podtrhl v dnešních Událostech, komentářích.
Větší šetření na straně státu uvítaly především Věci veřejné. „Jestliže se o důchodové reformě doteď říkalo, že my politici si nechceme utahovat opasky, tak si myslím, že toto řešení, které je na stole, na nás vytváří další tlak na hledání dalších úspor a efektivizování veřejné správy ve prospěch peněženek občanů,“ prohlásil ministr dopravy Vít Bárta (VV).
Nečas iniciuje hlasování o důvěře vládě
Projednávání důchodové reformy v Poslanecké sněmovně chce premiér spojit s hlasováním o důvěře kabinetu. „V tomto kroku se mi dostalo plného souhlasu koaliční devítky, lídři takto budou vystupovat i ve svých poslaneckých klubech,“ uvedl Nečas.
Důvodů, proč chce koalice spojit hlasování o reformě s rozhodováním o budoucnosti vlády, je hned několik. „Je to výraz sebevědomí a ukazuje to důležitost, kterou tomu vláda přikládá. Na druhou stranu je to jistý způsob, jakým zajistit poslušnost při hlasování,“ upozornil ve Studiu ČT24 komentátor Hospodářských novin Jindřích Šídlo.
Základní rysy návrhu důchodové reformy nicméně zůstaly zachovány. Lidé by si mohli od roku 2013 dobrovolně převádět tři procentní body z 28 procent superhrubé mzdy, které jdou na sociální pojištění, ze státního průběžného pilíře na individuální důchodové účty u soukromých penzijních společností. Podmínkou je, že 2 procenta si budou muset přidat ze svého. Pro spoření na individuální účet se budou muset rozhodnout nejdéle v 35 letech, tedy v době, kdy už budou mít podle Drábka stabilní příjem a budou mít pokryty zvýšené náklady na založení domácnosti.
Ani nová koaliční dohoda se nezamlouvá sociálním demokratům. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek dokonce zdůranil, že je horší než původní návrh, neboť nepřipouští žádné výjimky z jednotné sazby. Výhrady k ní mají také někteří ekonomové. Poukazují na to, že přes pokles vyšší sazby daně, zboží a služby, na které se nyní vztahují, nejspíš nezlevní.
Zástupci Věcí veřejných po jednání K9 o změnách v důchodové reformě.