Berlín/Brusel - Německá kancléřka Angela Merkelová se dnes dohodla s premiéry pěti německých spolkových zemí, na jejichž území stojí jaderné elektrárny, na dočasném odstavení sedmi nejstarších bloků postavených před rokem 1980. Vedle toho nebude do sítě znovu připojena ani problémová severoněmecká elektrárna Krümmel. Odstávka by měla trvat tři měsíce, během nichž chce německá vláda přezkoumat bezpečnost všech 17 jaderných elektráren v zemi. Na nutnosti testů jaderných elektráren se dnes v Bruselu shodli i ministři pro energetiku jednotlivých členských zemí Evropské unie.
Německo odstaví nejstarší jaderné reaktory
Zda odstavené elektrárny zůstanou mimo provoz i po vypršení této lhůty, není podle ministra životního prostředí Norberta Röttgena zatím jasné. Minimálně dvě zařízení to ale potká. Premiér Bádenska-Württemberska Stefan Mappus dnes oznámil, že natrvalo ukončí svou činnost tamní elektrárna Neckarwestheim I. Stejný osud stihne podle bavorského ministra životního prostředí Markuse Södera i elektrárnu Isar I u Landshutu.
Bezpečnostní testy všech německých jaderných elektráren jsou součástí tříměsíčního moratoria na prodloužení životnosti nukleárních zařízení, které v pondělí vyhlásila Merkelová. Její vláda tak reaguje na aktuální problémy jaderných elektráren v zemětřesením a tsunami poničeném Japonsku. Po co nejrychlejším vyřazení nejstarších jaderných zařízení z provozu volá ale i většina německé veřejnosti.
GALERIE
videogallery_19654
Merkelová: Prioritou je bezpečnost
Merkelová zdůraznila, že Německo ani zbytek světa nemohou zavírat oči před japonskou katastrofou a musí z toho vyvodit důsledky i pro sebe. „Bezpečnost má ve všech našich úvahách přednost,“ prohlásila kancléřka. Únik radioaktivity v Japonsku v důsledku zemětřesení a tsunami podle ní ukázal, že dimenzování elektráren na přírodní katastrofy nebylo dostatečné. Ve všech současných rozhodnutí jde jen o zodpovědné chování v situaci, ke které doposud nikdy nedošlo.
Sedm německých jaderných elektráren, které se mají odstavit, má dohromady výkon 7 419 megawatt, což je téměř výkon čtyř Temelínů. Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle nicméně ujistil, že toto odpojení nebude mít na zajištění dodávek proudu žádný vliv. Německo v současnosti získává z jádra 23 procent elektřiny.
Ekologové ani opozice spokojení nejsou
Německo v postoji k jaderným elektrárnám prudce otočilo. Loni totiž vláda rozhodla o prodloužení životnosti jaderných elektráren o 12 let, teď svůj plán pozastavila. Pro zástupce ekologických organizací je dnešní rozhodnutí ale i tak zklamáním. Chtěli slyšet, že vláda upustí od jaderné energetiky a zastaví činnost všech reaktorů.
Merkelová sklízí kvůli změně postoje kabinetu kritiku i od opozice. Ta obviňuje kancléřku z populismu a zneužití obav veřejnosti ve svůj prospěch. „Ona jen chce prorazit v regionálních volbách,“ prohlásil v televizi ARD lídr německých sociálních demokratů Sigmar Gabriel. „Celá věc nedává smysl a je to skutečně jen průhledný trik,“ dodal.
Zátěžové testy v Evropě budou, neví se ale kdy
Z Rakouska i dalších evropských zemí zaznívají hlasy volající po spuštění zátěžových testů evropských jaderných zařízení. Ministři pro energetiku a odborníci na jadernou problematiku se dnes na mimořádné schůzce v Bruselu shodli, že takové testy jsou potřebné. Nedokázali se ale domluvit na tom, kdy a jak proběhnou. „Nevíme, jak ty zátěžové testy budou vypadat. Ale jsem si jistý, že valná většina (elektráren) v Evropě, myslím, že skoro všechny, jsou schopny vydržet i kombinace (živelných pohrom),“ informoval o jednání v Bruselu místopředseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Petr Krs.
Temelín a Dukovany jsou podle odborníků bezpečné
Diskuse o budoucnosti jaderné energie v Evropě se týká i Česka. Odborníci ale uklidňují, že v Temelíně ani Dukovanech katastrofa podobná té japonské nehrozí. „Samozřejmě je to (otestovat elektrárny) možné, ale nevidím důvod, protože jsou pod prověrkou v podstatě pořád. Jak státní úřad, tak vlastní interní dozor ČEZu je dostatečně silný,“ připomněl v rozhovoru pro ČT24 expert na jadernou bezpečnost Zdeněk Kříž.
Zvláště jaderná elektrárna Dukovany nepatří k nejmladším. Stavět se začala v roce 1978 a její čtyři bloky se postupně uváděly do provozu v letech 1985 až 1987. Ani to podle Kříže ale nezavdává důvod k pochybnostem o její bezpečnosti. „Obě elektrárny, zejména Dukovany, prošly mnoha rekonstrukcemi. Vlastně jsou v rekonstrukci, ve vylepšování bezpečnosti pořád,“ uzavřel.
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou obě české jaderné elektrárny projektovány i na případná zemětřesení, a to podle nejlepších mezinárodních standardů. Ještě více jsou pak zajištěny i proti tzv. blackoutu, tedy přerušení dodávek elektřiny do samotné jaderné elektrárny v případě přírodního neštěstí.
GALERIE
Výbuch v jaderné elektrárně Fukušima 1