Evropa otestuje jaderné elektrárny ještě letos

Brusel - Evropští činitelé hodlají provést zátěžové testy jaderných elektráren do konce letošního roku. Ovšem odehrají se zcela v pravomoci národních regulátorů, kteří mají do 30. června předložit seznam testovacích kritérií pro jednotlivé typy reaktorů, jak potvrdil náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Podle českých expertů by tuzemské elektrárny neměly mít problém jim vyhovět. Jaderná energetika a její směřování přišlo na přetřes po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima.

Některé členské státy současně usilují o možnost vyřazovat některé jaderné reaktory na základě jejich stáří. Podle Hünera by ovšem podobné kritérium nebylo pro některé země přijatelné, včetně České republiky: „Když to trochu zlehčím, když dá někdo stáří 30 nebo 40 let, tak to takový problém nebude. Kdyby dal stáří 15 nebo 20 let, tak potom to problém bude i pro nás.“ Kritéria nemohou být pro evropské jaderné elektrárny stejná, právě s ohledem na jejich věk, respektive uvedení do provozu.

Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu

„Některá kritéria byla jmenována. Byla to samozřejmě seismicita, byla to záležitost, která se týká chladicích systémů, byly to záležitosti, které souvisí s teroristickými činnostmi, s pády letadla a podobně. Jsou to takové nástiny, kam by se mohla společná kritéria ubírat.“

O provedení zátěžových testů začala Evropská unie uvažovat kvůli havárii v japonské elektrárně Fukušima, kterou zasáhlo velmi silné zemětřesení a následně i vlna tsunami. Německo dokonce rozhodlo pod vlivem událostí o dočasném odstavení nejstarších jaderných reaktorů v zemi, dokud neprojdou patřičnými testy a kontrolou.

Belgická bezjaderná budoucnost?

Například Belgie vyrábí z jádra asi polovinu svojí energie. Před osmi lety vláda rozhodla, že budoucnost bude bezjaderná. Nyní se však ukazuje, že není dost zdrojů, kterými by jádro nahradila. Belgická vláda od minulého týdne požaduje i u svých jaderných potenciálů zátěžové zkoušky, které čekají jednu ze dvou belgických atomových elektráren - Doel - do konce roku. První a druhý reaktor z osmdesátých let by se měly odstavit v roce 2015, třetí a čtvrtý pak za dalších osm a deset let.

„Pořád jsme pro úplné upuštění od jádra, debatuje se jen o kalendáři. Možná nebudeme mít náhradu po uzavření první části v roce 2015, jak se plánovalo,“ připouští belgický ministr energetiky Paul Magnette.

Než budou k dispozici výsledky testů, nebude se v Belgii nic ohledně jaderné energie rozhodovat. Lidé, kteří tu žijí roky a denně se dívají na páru stoupající z chladicích věží, ale ani nevidí důvod něco měnit. Nevěří, že by se zrovna teď mohlo něco stát. „Ne, nebojíme se. Nemáme tu silná zemětřesení a zemská kůra je dvakrát silnější,“ říká obyvatel z vesnice Doel.


Vysoké napětí tak ovládlo spíše kuloáry politických institucí než okolí elektrárny. Potvrzuje se, že diskuse o jádru tu bude ještě vzrušenější než doposud.

Diskuse o jádru

Jo Leinen, neměcký europoslanec za sociální demokraty

„Události ve Fukušimě nás donutí přehodnotit naši energetickou strategii. Můj názor je, že jádro je příběh minulosti.“

Geoffrey van Orden, britský europoslanec za konzervativce

„Nespěchejme s nesprávnými závěry, myslím, že potřebujeme jádro, potřebujeme různé zdroje energie a větší nezávislost ohledně dodávek, protože bez spolehlivých zdrojů neudržíme naše ekonomiky.“

Jaderné elektrárny provozuje v Evropské unii 14 členských států z celkových 27. Mezi zastánce jaderné energie patří zejména Francouzi, Švédové, Finové, ale i Češi. Na opačném pólu stojí zejména Rakušané, kteří se jádra v minulosti vzdali a opakovaně se stejný postup snaží prosadit i na celounijní úrovni. „Je důležité, aby se kritéria konzultovala se všemi státy, i s těmi, které nemají nukleární elektrárny,“ uzavřel eurokomisař pro energetiku Günter Oettinger.

Vydáno pod