Vyšší ceny hnědého uhlí ukrojí teplárnám kus zisku

Most – Na hnědé uhlí čeká v příštích pěti letech výrazné zdražování. Mostecký Czech Coal bude totiž v nově uzavíraných smlouvách chtít cenu až o polovinu vyšší než současnou. Zvyšování cen se dotkne především tepláren, kterým chce Czech Coal ukrojit z jejich marží. Peníze by následně použil na přípravu těžby za územními limity nebo naopak na rekultivace uzavíraných dolů.

Prakticky všechny smlouvy na dodávky uhlí v příštích pěti letech Czech Coalu končí. Jednat se tak bude o nových. Obvyklá cena u tepláren dosahuje v současnosti 40 až 45 korun za gigajoule. „Chceme takovou cenu, která bude pod úrovní nejbližšího substitutu, tedy černého uhlí. Při násobku 0,8 by to mohlo být okolo 60 až 68 korun,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Jan Dienstl. Nejkvalitnější surovina z Litvínovské uhelné by se tedy mohla dostat cenou nad 1000 korun za tunu.

Teplárny se svého zisku vzdát nechtějí

Místopředseda představenstva Jan Dienstl:

„Problém je v tom, že teplárny jsou zvyklé na vysoké zisky a my se o tu marži chceme podělit. Ale všem teplárnám to uhlí dáme, jen jde o cenu.“

Zdražování Czech Coal plánuje především kvůli relativně nízkým cenám hnědého uhlí. I topení plynem stojí zhruba trojnásobek, a tak mohou zejména teplárenské společnosti nasadit vyšší ceny a hodně vydělávat. Společnost však zřejmě uhlí zdraží bez ohledu na to, jestli vláda umožní postup rypadel i za hranice územních limitů těžby, které platí už od roku 1991.

Pokud by vláda těžařům ustoupila, dohoda s energetickými společnostmi by byla zřejmě otázkou ceny. Kdyby se ovšem vláda rozhodla uhlí nechat v zemi, těžba by v příštích několika letech začala výrazně klesat. Do konce roku 2012 by pak klesla o desetinu. Takové rozhodnutí vlády by ovlivnilo především teplárny, které by musely přecházet na plyn a zvýšit ceny. „Nikdo neříká, že přestup na plyn není možný, ale myslím, že velké teplárny to neudělají,“ dodal Dienstl.

Co těžaři s utrženými penězi podniknou?

Výdělky by rádi těžaři využili na financování těžby za limity. „My musíme hodně investovat, jestli chceme otvírat další část dolu. To bude obrovská investice, která bude okolo 25 miliard korun. Anebo to tu budeme muset rekultivovat, když limity zůstanou,“ prohlásil Dienstl.

Czech Coal je druhou největší hnědouhelnou společností v Česku. V roce 2009 vytěžil 14,4 milionu tun uhlí, což byla asi třetina těžby v celé zemi. Jeho vliv na trh je ale zásadní, protože největší Severočeské doly dodávají především mateřskému ČEZ. Jako jediný tlačí na prolomení územních limitů, kvůli nimž bude muset po roce 2012 snížit těžbu na asi 10,5 milionu tun ročně. Kdyby limity padly, muselo by těžbě ustoupit dvoutisícové město Horní Jiřetín a další vesnice a rypadla by se dostala na asi 500 metrů k třicetitisícovému Litvínovu.

Litvínovská uhelná
Zdroj: ČT24/Litvínovská uhelná
Vydáno pod