Reykjavík - Islanďané v sobotním referendu odmítli vyjednané podmínky splácení a Velká Británie a Nizozemsko si na peníze ztracené v islandských bankách budou muset počkat. Případ se tak dostane k Evropskému soudu. Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson přesto ujišťuje, že země svým závazkům dostojí. Grimsson, který byl od počátku proti tomu, aby stát platil pět miliard dolarů za banku Icesave, se tak ohradil proti tvrzení, že neplní své závazky vůči zahraničí. Island se pouze snaží vyjednat přijatelné finanční podmínky plnění.
Island chce dostát svým závazkům z dob krize
Britové a Nizozemci si spořili v islandské bance Icesave. Když v roce 2008 zbankrotovala, jejich země vyšly poškozeným vstříc a vyplatily je, ale za to chtějí od islandské vlády, aby jim ztrátu nahradila. Má jít zhruba o 5 miliard dolarů. Jednání ale opakovaně krachují. Islandská vláda přesto tvrdí, že svým závazkům dostojí.
Ólafur Ragnar Grímsson:
„Prohlášení britského ministra financí mě zklamalo. Buď nebyl dostatečně poučen, anebo záležitost zjednodušuje. Není pravda, že Británie a Nizozemsko nedostávají peníze. Částka, kterou jim postupně vyplatíme, je větší než celá investice Islandu do vlastního hospodářství na několik let.“
Obyvatelé Islandu odmítají ze svých daní splácet dluh, který nezpůsobili. Mohou ale zaplatit i mnohem vyšší cenu, než kterou v hlasování zamítli. Pokud totiž Británie a Nizozemsko podají žalobu k Evropskému obchodnímu soudu a vyhrají, Island bude splácet s úroky, které určí soudci.
Šéf islandské centrální banky Mar Gudmundsson nicméně tvrdí, že i tak by měla být země schopná svým závazkům dostát. „Očekávám, že Island bude schopen platit v případě, že soud rozhodne, že je to jeho povinnost,“ prohlásil.
Island má přitom dobrý důvod k tomu dořešit celou záležitost mimosoudně, chce se totiž stát součástí Evropské unie. Potřeba dostat sympatie členských států na svoji stranu by mohla směrovat další kroky ostrova. „Již v minulosti se prokázalo, že pokud se takovéto věci řeší soudní cestou, tak je to poměrně náročné - zejména časově. Já se domnívám, že celá věc bude řešena paralelně politicky právě také ve světle případných úvah o přistoupení Islandu k Evropské unii,“ míní Michal Tomášek z katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.