Praha - Navrhovaná reforma společné zemědělské politiky EU by neměla po roce 2013 snížit dotace českým zemědělcům. Na své dnešní návštěvě České republiky to prohlásil eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos. Čeští zemědělci se přitom již delší dobu obávají, že plánované zavedení limitů pro základní agrární dotace by je mohlo připravit o šest až 12 miliard korun ročně.
Dotace pro české zemědělce by po reformě klesnout neměly
„Opatření, která by měla být součástí navrhované reformy, by neměla být na újmu velkým zemědělským podnikům,“ uvedl dnes eurokomisař. „Neměla by zmenšit finanční příspěvek, který je směřovaný do České republiky,“ dodal. Česká republika má zemědělské podniky s největší průměrnou výměrou v celé Evropské unii. Průměrný zemědělský podnik v Česku dnes hospodaří na výměře 84 hektarů, unijní průměr je přitom 13 hektarů.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) se s eurokomisařem na dnešní schůzce shodl mimo jiné na tom, že reformovaná zemědělská politika musí co možná nejvíce podporovat konkurenceschopnost odvětví. „Společná zemědělská politika by měla být jednodušší, srozumitelnější a více zaměřená na konkurenceschopnost,“ podotkl ministr.
Brífink Fuksy a Ciolose (zdroj: ČT24)
Česko má proti zastropení dotací v EU spojence
České republice se během jednání v uplynulých měsících na svoji stranu podařilo získat pět spojenců. Kromě Slovenska, Německa a Velké Británie, kde jsou farmy také větší, se překvapivě na českou stranu přidaly také Rumunsko a Itálie s převážně malými podniky. Odpůrci zavedení dotačního stropu tak na půdě Evropského parlamentu získali takzvanou blokační menšinu a při budoucím jednání o společné zemědělské politice by se jim velmi pravděpodobně mělo podařit zabránit tomuto záměru.
Evropská komise v polovině listopadu mimo jiné slíbila, že dotace budou po roce 2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily. Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že platby se skutečně srovnají. „Hovoříme zatím jenom o orientaci společné zemědělské politiky, přičemž legislativní návrh by měl přijít teprve ve druhé polovině tohoto roku. Poté bychom měli mít ještě celý rok pro konkrétní diskusi nad jednotlivými body této navrhované reformy,“ ujistil dnes zemědělce Ciolos.
Dacian Ciolos
„Samozřejmě je úmyslem Evropské komise tyto platby srovnat, ale kdy to bude, to ještě nevím, to bude výsledkem diskuse v Evropském parlamentu. Důležité ale je, že už byl akceptován princip, že není možné v Evropě pokračovat s uplatňováním zemědělské politiky dvou rychlostí.“
Francie a Německo chtějí dál diskriminovat nové země
Podle dřívějších informací se ale zejména Francie a Německo snaží prosadit, aby Evropská unie v budoucnosti i nadále vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských zemí. Ministři zemědělství obou zemí argumentovali tím, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože východoevropští farmáři mají údajně nižší výrobní náklady.
V tom, že euro nemá ve všech zemích stejnou hodnotu, dávají ministrům za pravdu také odborníci. Evropská unie se podle nich nad reformou zemědělské politiky ještě zapotí. „Dorovnání by mělo být takové, aby respektovalo výkonnost a efektivitu ekonomiky jednotlivých zemí,“ uvedl zemědělský analytik Petr Havel.
Diskriminace nových členských zemí v případě zemědělských dotací by měla skončit po roce 2013. Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce loni činila 250 eur (asi 6 100 korun) na hektar. Rozdíly mezi starými a novými členskými státy jsou ovšem značné. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar.
Ciolos a Fuksa