Washington - Skupina ekonomicky nejvýznamnějších zemí světa G20 se dohodla na mechanismu, který má včas odhalit nerovnováhu v globální ekonomice a zabránit vzniku dalších krizí. Pod drobnohledem se ocitne sedm zemí, které skupina považuje za systémově důležité a u kterých bude zkoumat hlavní ekonomické charakteristiky, především úroveň zadlužení a obchodní bilanci. Řada ekonomů je přesvědčena, že právě globální nerovnováha byla hlavní příčinou krize z let 2007 až 2009, která skončila nejhlubší globální recesí od druhé světové války.
G20 chce zabránit další krizi kontrolou důležitých zemí
Dohoda předpokládá, že uvedené charakteristiky podrobně prozkoumá Mezinárodní měnový fond, který pak určí, zda politika dané země ohrožuje globální ekonomiku. Pokud zjistí, že ano, pak bude usilovat o změnu. Zde ale patrně bude i největší úskalí celé snahy, protože doporučení, která z těchto zkoumání vzejdou, nebudou závazná a nijak vymahatelná.
„Naším cílem je zajistit, aby členové G20 uplatňovali širokou škálu politických nástrojů, které jsou nutné ke snížení nadměrné nerovnováhy.“
Sedm zemí bylo vybráno podle toho, že představují více než pět procent hrubého domácího produktu celé G20, z čehož pramení jejich důležitost. Nejvýše na seznamu jsou Spojené státy, pro které je největším problémem vysoké zadlužení, a Čína, která vytváří vysoké obchodní přebytky a má také zdaleka nejvyšší devizové rezervy. Seznam doplňují Francie, Německo, Velká Británie, Japonsko a Indie.
Kontrole se podrobí i další země
Podle francouzské ministryně financí Christine Lagardeové, která skupině G20 předsedá, dohoda představuje obrovský pokrok na cestě k vyrovnanějšímu růstu světové ekonomiky. Pokud to bude třeba, kontrole hlavních ekonomických charakteristik podle ní neuniknou ani další země. Mechanismus se tudíž nebude automaticky omezovat pouze na sedm největších zemí. „Ta síť bude trochu těsnější pro země, které považujeme za systémově důležité,“ uvedla ministryně po schůzce, která se konala na okraj jarního zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu.
Země G20 se na tvorbě hrubého domácího produktu celého světa podílejí asi z 85 procent. Skupina se na podobě mechanismu, který má fungovat jako systém včasného varování, dohodla po měsících tahanic. Hlavně Čína měla obavy, že snaha o vytvoření takového systému je zaměřena proti ní a že se členové G20 budou snažit Peking dotlačit ke změně kurzové politiky. Čína odolává požadavkům, aby uvolnila kurz své měny jüan a nadále chce prosazovat jen jeho pozvolný růst.
Skupina se na podobě mechanismu, který má fungovat jako systém včasného varování, dohodla po měsících tahanic. Hlavně Čína měla obavy, že snaha o vytvoření takového systému je zaměřena proti ní a že se členové G20 budou snažit Peking dotlačit ke změně kurzové politiky. Čína odolává požadavkům, aby uvolnila kurz své měny jüan a nadále chce prosazovat jen jeho pozvolný růst. Čínští zástupci ale uvedli, že jsou s dohodou spokojeni.
Skupina G20 se stala hlavní diskusní platformou, kde se řeší, jak zmírnit hospodářské cykly, jimiž světová ekonomika pravidelně prochází. Snaha o dohodu, jak to nejlépe udělat, ale postupně narážela na stále větší problémy. Největší komplikace, které poslední krize přinesla, totiž z velké části odezněly a s nimi také ochota jednat o prevenci.
Globální ekonomika se oživuje, rizika ale přetrvávají
Partner institutu Brookings a bývalý činitel MMF Eswar Prasad si myslí, že skutečnou zkouškou nový plán projde až ve chvíli, kdy se zjistí, jak na tom dané země jsou a až budou muset zodpovídat za politiku, kterou prosazují a která bude označena za nebezpečnou pro zbytek světa. „Až budou čísla na stole, teprve pak uvidíte, jak z toho kdo couvá,“ podotkl. Prasadova slova částečně potvrzuje i znění komuniké, v němž skupina poskytla členským zemím určitý manévrovací prostor, patrně aby se vyhnula kritice. V komuniké totiž mimo jiné stojí, že v úvahu se budou brát poměry dané země.
Kromě toho ale skupina uvedla, že oživení globální ekonomiky nabírá na síle, ačkoli varovala před pokračujícími riziky, včetně politické nestability na Blízkém východě a zemích severní Afriky. Komuniké se zmiňuje i o dopadech ničivého zemětřesení v Japonsku, které způsobilo jadernou katastrofu a narušilo globální dodavatelský řetězec. Představitelé G20 nastínili i rámec pro ovlivňování kapitálových toků, k tomuto tématu se ale ještě chtějí vrátit a více jej rozpracovat. Cílem je určit, kdy mohou dané země sáhnout k nástrojům, s jejichž pomocí by mohly zamezit nežádoucímu přílivu zahraničního kapitálu. S ním teď bojují některé mladé tržní ekonomiky, které dávají vinu Spojeným státům a jejich příliš uvolněné měnové politice.