Berlín - ČEZ chce využít plánovaného odklonu Německa od jaderné energie a hodlá prodávat Němcům více proudu, jak v rozhovoru pro dnešní vydání ekonomického listu Handelsblatt uvedl šéf českého gigantu Martin Roman. Chystané odstavení německých jaderných elektráren podle něj povede ke zdražení elektřiny a k odchodu velkých průmyslových podniků z Německa.
ČEZ hodlá využít odklonu Němců od jádra
Kabinet kancléřky Angely Merkelové přehodnotil svou energetickou politiku po březnové katastrofě v japonské atomové elektrárně Fukušima. Vláda pozastavila na tři měsíce prodloužení životnosti německých nukleárních zařízení a sedm nejstarších minimálně po tuto dobu vyřadila z provozu. V polovině dubna Merkelová oznámila, že její země jádro opustí, jak nejrychleji to bude možné, a zaměří se na využívání energií z obnovitelných zdrojů. Termín zavření německých jaderných elektráren chce oznámit v červnu, podle dnešního vydání Handelsblattu by to mohlo být do deseti let.
Konec jádra přinese zdražení elektřiny
Martin Roman:
„Velké průmyslové podniky budou rozvažovat, zda budou chtít v zemi vzhledem ke stoupajícím cenám elektřiny zůstat. Dříve nebo později se velký průmysl přesune do zahraničí, tím jsem si celkem jistý.“
Roman ale nechtěl komentovat rozhodnutí Německa přestat využívat jádro, z něhož v současnosti pochází asi 23 procent německé elektřiny. Důsledkem podle něj bude zdražení proudu, které pocítí nejen soukromí odběratelé.
V rozhovoru Roman připustil, že český státní koncern by rád využil nedostatku proudu na německém trhu, který vyřazení 17 jaderných elektráren pravděpodobně přinese. To ukázala už nynější dočasná odstávka reaktorů postavených před rokem 1980. „Čím větší bude deficit elektřiny v Německu po odstavení atomových elektráren, tím větší budou samozřejmě šance pro nás,“ dodal.
Navíc k větším dodávkám proudu do Německa bude potřeba rozšířit přenosové sítě přes hranice. S jejich výstavbou vidí Roman hlavní problém na německé straně: „Česko bylo vždy připravené investovat do přeshraničního vedení.“
Roman nicméně odmítl, že by ČEZ kvůli změnám energetické politiky v Německu uspíšil dostavbu jaderné elektrárny Temelín, která by se měla do roku 2020 rozrůst o další dva bloky. „Nové bloky Temelína nestavíme kvůli stoupající poptávce z Německa, ale pro české odběratele,“ zdůraznil. „Potřebujeme více jaderných elektráren, protože v Česku nebudeme mít dostatek uhlí,“ upozornil.
Podle odborníků bude muset v Německu právě uhlí částečně nahradit deficit způsobený výpadkem energie z jádra. To by mohla být další dobrá zpráva pro ČEZ, který má podíl ve východoněmeckých hnědouhelných dolech Mibrag. „Pokud by Německo mělo upřednostňovat produkci elektřiny z uhlí, jsme samozřejmě připraveni pomoci,“ uzavřel Roman.
ČEZ obnovil výstavbu obřího větrného parku v Rumunsku
ČEZ dnes oznámil, že v únoru obnovil výstavbu obřího větrného parku v Rumunsku, kterou loni v srpnu přerušil kvůli sporu ohledně stavebních povolení s tamními úřady. Projekt by měl být dokončen v příštím roce.
Celkově větrný park obsluhuje 240 turbín a s celkovou kapacitou 600 megawattů má být podle dřívějších informací největší v Evropě. Výstavba by si měla vyžádat celkem 1,1 miliardy eur (26,6 miliardy korun). Původně se předpokládalo, že bude dokončena již letos.
GALERIE
Martin Roman