Paříž - Poslední roky se nesou ve znamení postupného zvyšování nerovností v příjmech, přičemž tento trend se týká většiny vyspělých zemí. Takový závěr vyplývá z připravované zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ze které pár výňatků otiskl ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Podle zprávy stojí za růstem nerovnosti globalizace a technologický postup, který mnoho lidí nutí prokazovat více dovedností.
Nůžky příjmů se ve světě stále více rozevírají
K prohloubení propasti mezi bohatými a chudými dochází zejména v zemích, které se s vyšší mírou nerovnosti potýkají dlouhodobě. Jde například o Spojené státy. Zvyšuje se ale i v zemích, které jsou rovnoprávnější a mají tradičně vyšší míru přerozdělování. Zde patří třeba Německo, Dánsko či Švédsko.
Zprávu má OECD stále ve stádiu příprav a celou ji zveřejní až v průběhu letošního roku. Záznamy přitom přichází v době, kdy globalizace a její dopady v některých zemích narážejí na tvrdý odpor. Část lidí má totiž pocit, že některá pracovní místa z vyspělých zemí trvale mizí a přesouvají se do takzvaných mladých ekonomik, které jsou hlavně v asijské oblasti.
Za posílením růstu nerovnosti stojí i špatný stav veřejných financí, s nimž se nyní potýká spousta vyspělých zemí. Snaha o snížení rozpočtových deficitů totiž komplikuje přerozdělování peněz přes různé sociální dávky a příspěvky. Přerozdělování je zpravidla nejjednodušší způsob, jak snížit nerovnost v příjmech.
Největší propasti v Izraeli a USA či Chile a Mexiku
Podle zprávy OECD je v současné době průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí ze všech 34 zemí organizace zhruba devětkrát vyšší než činí průměrný příjem deseti procent nejchudších. Ve skandinávských zemích a ve většině zemí v kontinentální Evropě tento rozdíl není tak výrazný. Větší je v USA a Izraeli, kde je průměrný příjem nejbohatších asi čtrnáctinásobkem příjmu nejchudších.
Mnohem větší příjmová propast se však vytvořila jinde. V latinskoamerickém Chile, stejně jako v Mexiku, průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí dosahuje sedmadvacetinásobku průměrného příjmu nejchudších.
Majetek dolarových milionářů se má do 2020 více než zdvojnásobit
Navíc podle průzkumu mezi milionáři ve 25 zemích uskutečněného firmou Deloitte LLP bohatí lidé budou i nadále bohatnout, a to nejen ve Spojených státech, ale zvláště v rozvíjejících se zemích. Hodnota soukromých i veřejných investic kontrolovaných nejbohatšími rodinami se má do roku 2020 více než zdvojnásobit na 202 bilionů dolarů (3,3 trilionu korun) z letošních 92 bilionů dolarů.
Nejvíce bohatých má být i nadále ve Spojených státech a v Evropě. Počet milionářských domácností v USA se má do 2020 zdvojnásobit na 20 milionů a celkový majetek milionářů poroste v průměru o devět procent ročně až na 87 bilionů dolarů v roce 2020. Nejvyšší růst počtu milionářů z rozvinutých zemích se čeká v Singapuru a Austrálii.
GALERIE
Čínani