Washington – Letošní kolo americko-čínských rozhovorů v rámci každoročního Strategického a ekonomického dialogu přineslo překvapivé výsledky. Čína slíbila, že usnadní americkým firmám vstup do klíčových sektorů své ekonomiky i přístup k vládním zakázkám. Dovolí také americkým a dalším zahraničním bankám prodávat na čínském trhu podílové fondy.
Čína slíbila, že se více otevře americkým firmám
Zástupci dvou největších ekonomik světa po dvoudenní schůzce ve Washingtonu ocenili dosažený pokrok. „Ve směřování čínské ekonomické politiky zaznamenáváme velmi slibné posuny,“ konstatoval na závěr schůzky americký ministr financí Timothy Geithner. Čínští finanční činitelé poukázali na to, že jednání přinesla výsledky oběma stranám. Washington podle nich slíbil zmírnit omezení amerického vývozu špičkových technologií, američtí představitelé však řekli, že pouze přihlédnou k obavám Pekingu.
Eswar Prasat, Brookings Institution
„Výsledek tohoto kola jednání ukazuje jasné porozumění na obou stranách. Obě země sdílí dlouhodobé ekonomické zájmy a je zde prostor pro oboustranně výhodný obchod.“
GALERIE
videogallery_10609
Nejvýznamnějším výsledkem jednání je zřejmě čínský slib uvolnit zahraničním uchazečům přístup na trhy vládních zakázek, na jejichž uzavřenost si stěžují americké i evropské firmy. Peking slíbil, že ustoupí od preferování dodavatelů používajících čínské technologie - tato politika měla podpořit domácí inovace, byla však podle USA zástěrkou protekcionismu. Číňané také na jednáních výslovně uvedli, že jejich nový slib se týká i zakázek provinciálních a místních vlád.
Uvolnění přístupu amerických fondů na čínský trh může být potenciálně významným krokem vpřed. Analytici však poukazují na minulé zkušenosti s Pekingem, kdy v těchto věcech často zůstalo jen u slibů. Peking podle amerických činitelů také zváží, zda pustí na trh automobilového pojištění zahraniční pojišťovny.
„Pustí vás na trh za podmínek, za kterých nemůžete být reálný konkurent. To je to, co dělali vždycky, a já očekávám, že se to stane i v případě investičních fondů,“ upozornil zástupce jednoho z konzervativních fondů Derek Scissors.
Lidská práva a čínská měna zůstávají tabu
Hillary Clintonová, americká ministryně zahraničí
„Čínská vláda se obává, že se vlna prodemokratických protestů začne šířit do Číny. Snaží se zastavit dějiny, což je nesmysl. Nedokáže to, ale bude se to snažit co nejvíc oddálit.“
Zatímco v ekonomické sféře byl patrný pokrok, na diplomatickém poli a zejména u citlivé otázky lidských práv v Číně žádný významnější pohyb nenastal. Přestože čínské úřady od února pozatýkaly stovky disidentů, trvá Peking na tom, že se dodržování lidských práv v nejlidnatější zemi světa zlepšuje.
„Dodržování lidských práv v Číně se s každým dnem a rokem lepší. Lidé, kteří Čínu obviňují z jejich porušování, to nedělají kvůli stávající situaci, ale aby získali nějaký politický kapitál,“ zdůraznil náměstek čínského ministra zahraničí Cchuej Tchien-kchaj.
Žádný výrazný posun obě strany nedosáhly ani v klíčové otázce čínské měny. Geithner k ní pouze řekl, že Čína musí umožnit rychlejší růst jejího kurzu. To tradičně čínská strana odrazila a náměstek ministra financí Ču Kuang-jao prohlásil, že Peking bude v uvolňování kurzu pokračovat vlastním tempem.
Čína loni v červnu ukončila dvouletou politiku udržování pevného kurzu k dolaru, pohyb jüanu má však nadále pevně pod kontrolou. Jüan za poslední rok zpevnil o 5,1 procenta, což je výrazně méně, než co by si američtí činitelé v čele se zákonodárci v Kongresu přáli. Ti poukazují na to, že uměle nízký kurz jüanu zvýhodňuje čínské vývozce před americkými na světových trzích a vede k obřím čínským přebytkům v obchodě s USA.
Hillary Clintonová