Atény/Praha - Řecká vláda podle tamních médií zvažuje možnost vypsání referenda o dodatečných úsporných opatřeních, poté co pro ně nezískala podporu ze strany opozice. Spekuluje se také o tom, že pokud řecký premiér Jorgos Papandreu nezíská pro další úspory dostatečnou podporu, mohl by brzy vyhlásit předčasné volby. V Evropě zatím sílí hlasy, že se Řecko státnímu bankrotu nevyhne. Podle některých ekonomů a politiků by pro něj byl dokonce lepší variantou.
O dalších úsporách by Řekové mohli rozhodnout v referendu
Řecku se zatím nedaří šetřit tak, jak před rokem slíbilo. Hrozí mu proto, že mu Evropská unie a Mezinárodní měnový fond neuvolní další dávku pomoci. Vláda se snaží situaci zachránit, v úterý však její návrhy, které měly odvrátit hrozbu platební neschopnosti, odmítla opozice. „Podle zdrojů se (premiér) Jorgos Papandreu rozhodl položit na stůl možnost referenda, neboť vidí, že dohoda s vedením hlavní opoziční strany není možná,“ napsal řecký deník Kathimerini. Podle mluvčího vlády se však zatím žádné referendum nepřipravuje.
Řecko se musí vypořádat s propadem ekonomiky
Situace Řecka tématem Studia 6 (zdroj: ČT24)
„Národní nouze je velkou výzvou pro tuto zemi. To je hlavní důvod, proč hledám nejširší politický konsensus,“ prohlásil Papandreu ve svém vystoupení před řeckými podnikateli.
Řecká vláda v pondělí oznámila, že chce novými fiskálními opatřeními najít pro letošní rozpočet šest miliard eur (147 miliard Kč). Dodala, že začne okamžitě privatizovat státní majetek, aby si zajistila další krizové úvěry. Aténám se nedaří plnit fiskální podmínky záchranného úvěru v celkové sumě 110 miliard eur, protože vládní příjmy snižuje propad ekonomiky.
Řecký hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 4,8 procenta po propadu o 7,4 procenta v předchozích třech měsících. Evropská komise předpokládá, že v celém letošním roce řecká ekonomika klesne o 3,5 procenta.
Veřejné mínění dává řecké vládě zabrat
Vláda navíc zatím otálela s prodejem státního majetku. Zřejmě se totiž obávala reakce odborů i veřejnosti. Teď se ale zalekla toho, že by Řecko nemuselo dostat další – v pořadí již pátou – část mezinárodní pomoci. To by pro zadluženou zemi znamenalo katastrofu. Kdyby slíbených 12 miliard eur nedostala, znamenalo by to podle řeckého ministerstva hospodářství, že od července nebude mít ani na platy státních zaměstnanců.
V souvislosti se situací v Řecku se stále více hovoří o státním bankrotu. Podle některých zdrojů ho už tajně připravuje i sama eurozóna. Mělo by se přitom jednat zatím jen o lehčí formu restrukturalizace dluhu, tedy krátkého prodloužení splatnosti řeckých dluhů. Nezbytnost mírné restrukturalizace připustil například slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Samotné
finanční půjčky podle něj dluhovou krizi v eurozóně nevyřeší.
Aleš Michl, ekonom Raiffeisenbank:
„Já myslím, že můžeme natvrdo říct, že Řecko zbankrotuje. Já zatím od politiků slyším jenom plán A – půjčovat mu, půjčovat mu, půjčovat mu –, plán B by měl být – zbankrotuje, a co bude dál. Jestli se o tom potají jedná, tak je to jedině dobře.“
Pokud však eurozóna zmírní dlužní zátěž Řecka prodloužením splátek, podle ratingové agentury Moody's hrozí prudké zhoršení známek úvěrové spolehlivosti, jaké zaznamenalo Řecko, i Irsku a Portugalsku, tedy zemím, které podobně jako Řecko čerpají mezinárodní pomoc. V ohrožení by se ale mohly ocitnout také ratingy dalších zadlužených zemí, které se zatím zuby nehty drží nad vodou. Jde přitom o poměrně významné země eurozóny – Španělsko, Itálii a Belgii.
Aleš Michl