Hlad versus obscénní plýtvání – potravin je dost pro všechny

Londýn - Pokud světoví politici nepodniknou potřebné kroky, ceny základních potravin do roku 2030 vzrostou na dvojnásobek. Tlak na stále rostoucí část populace, která již nyní hladoví, se tak ještě zvýší. Ceny potravin vzrostly na dvojnásobek již za posledních dvacet let, teď však dochází k dalšímu zrychlení trendu. Vyplývá to ze studie „Vypěstujme si lepší budoucnost“ britské dobročinné organizace Oxfam.

Už nyní chudí lidé utrácí za potraviny 80 procent příjmu

Do 20 let vzroste podle Oxfamu cena základních plodin o 120 až 180 procent. Polovinu z tohoto nárůstu přitom zapříčiní změny klimatu, ke kterým přispívá vyčerpávání přírodních zdrojů, růst populace a pěstování plodin na biopaliva. Organizace proto po světových autoritách žádá reformy a investice do globálního klimatického fondu, který by všem zajistil dostatek potravin. 

Šéfka Oxfamu Barbara Stockingová:

„Směřujeme se zavřenýma očima ke krizi, jíž se dá předejít. Pokud se máme vyrovnat s rostoucím tlakem změny klimatu, rostoucích cen potravin a nedostatkem půdy, vody a energie, musí být potravinový systém zreformován.“

Podle studie dosáhne světová populace v roce 2050 devíti miliard lidí. Jenže průměrná míra porodnosti se v zemědělských oblastech od roku 1990 snížila na polovinu. Na růst cen tak nejvíce doplatí nejchudší obyvatelé Země, kteří již nyní utrácejí 80 procent příjmů na potraviny. Do roku 2050 navíc vzroste poptávka po potravinách o více než dvě třetiny, což vyžene ceny ještě výše. Situaci pak zhorší i fakt, že mírně klesnou výnosy ze zemědělské půdy.

Hlad a obscénní plýtvání – potravin je přitom dost pro všechny

Svět prý vstupuje do období permanentní potravinové krize, kterou by mohly provázet i politické nepokoje a jejíž řešení bude vyžadovat radikální reformy mezinárodního potravinového systému. Na rostoucí ceny potravin však upozorňuje i Světová banka. Tento trend totiž miliony lidí uvrhá do extrémní chudoby. Současný potravinový systém podle organizace způsobuje „hlad a zároveň obezitu, obscénní plýtvání a děsivou degradaci životního prostředí“. Takový systém je „vystavěn ve prospěch úzké menšiny“.

Svět už se proti cenám potravin bouří

Zpráva připomíná, že podle OSN dosáhly v únoru ceny potravin rekordní úrovně a přispěly k propuknutí protestů v severní Africe a na Blízkém východě. Světová banka v dubnu oznámila, že potraviny jsou o 36 procent dražší než před rokem a že za tu dobu se kvůli tomu propadlo do chudoby 44 milionů lidí.

Oblasti, které hlad sužuje už nyní:

Guatemala: 865 tisíc lidí je ohroženo hladem kvůli nedostatečným státním investicím pro malé farmáře, kteří jsou vysoce závislí na dovážených potravinách.

Indie: Lidé tu za potraviny utrácí více než dvojnásobnou část příjmu než Britové. Je to tedy stejné, jako kdyby Brit za litr mléka zaplatil 10 liber nebo 6 liber za kilo rýže.

Ázerbájdžán: Produkce pšenice se loni kvůli špatnému počasí propadla o třetinu, a donutila tak zemi k dovozu obilovin z Ruska a Kazachstánu. V prosinci roku 2010 tak obyvatelé za potraviny platili o pětinu více než o rok dříve.

Východní Afrika: Osm milionů lidí běžně čelí chronickému nedostatku potravin kvůli suchu. Nejpostiženější jsou ženy a děti.