Atény – Řecko v rozpočtu hledá dalších 6,4 miliardy eur (téměř 157 miliard korun). Že peníze najde, totiž země slíbila inspektorům Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), kteří nyní v Aténách zkoumají, jak Řekové plní sliby, na jejichž základě loni čerpali záchranný úvěr. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroj obeznámený se situací, se navíc vysocí úředníci eurozóny dohodli na novém tříletém ozdravném programu pro Řecko. Ten by měl platit až do poloviny roku 2014 a zahrnuje vyšší příliv peněz z vnějších zdrojů.
Řecko v rozpočtu hledá přes šest miliard eur
Řecko zvedne daně a zruší daňové úlevy
Plán na hledání úspor podle zdroje z řecké vlády počítá s urychlením privatizace, stejně jako s dalšími kroky, které mají vést ke snížení vládních výdajů, a naopak ke zvýšení příjmů. Jednání mezi řeckými představiteli a misí EU, MMF a ECB má být zakončeno ještě tento týden. Předseda řecké vlády Jorgos Papandreu by měl pak hlavní dohodnuté body projednat s předsedou euroskupiny Jean-Claude Junckerem. Dohoda podle zdroje předpokládá, že Řecko v rozpočtu na letošní rok ještě více zvýší daně a zruší další daňové úlevy.
Řecko a nový plán pomoci (zdroj: ČT24)
Řecko se zatím podle tamních médií dohodlo na prodeji deseti procent akcií telekomunikačního operátora OTE Telecom. Podíl by měl získat německý operátor Deutsche Telekom. Úřady zároveň jednají o prodeji dalších šesti procent, a to stejnému německému podniku. Šéf Deutsche Telekom René Obermann ve středu řekl, že pokud řecká vláda uplatní svou prodejní opci, Deutsche Telekom její podíl odkoupí. Prodej podílu v OTE Telecom má státní pokladně zajistit asi 410,7 milionu eur (zhruba 10,1 miliardy korun), které země použije na umoření části veřejného dluhu.
Zástupci eurozóny prý mají nový program pomoci Řecku
Vysoce postavení úředníci eurozóny se dle Reuters v základě dohodli na novém tříletém ozdravném programu pro Řecko. Ten by měl nahradit současný program pomoci v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu korun) schválený v květnu 2010. Bude zahrnovat rovněž částečnou spoluúčast investorů ze soukromého sektoru, avšak omezeně, dodal zdroj. Detaily o tomto zapojení a rozdělení dalších mezinárodních financí by měly být vypracovány do 20. června, kdy se uskuteční zasedání ministrů financí eurozóny.
Zdroj se odmítl vyjádřit k číslům. Pouze uvedl, že pokryje veškeré potřeby Řecka za předpokladu, že se země nebude moci vrátit na soukromé kapitálové trhy v roce 2011 nebo 2012. Původní pomoc počítala s tím, že se Aténám podaří letos získat na trzích 27 miliard eur a v roce 2012 dalších 38 miliard eur.
Bude Řecko potřebovat dalších 30 nebo 100 miliard eur?
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane další část úvěru.
Na trzích se v posledních dnech horečně spekuluje o částkách, které bude nutné Řecku zajistit, aby současnou dluhovou krizi přežilo. Odhady se nejčastěji pohybují v rozmezí 30 miliard eur (zhruba 735 miliard korun) až 65 miliard eur (asi 1,6 bilionu korun), objevily se ale i názory, že Řecko možná bude potřebovat dalších až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun).