Berlín – Německá vláda dala dnes podle očekávání zelenou návrhu zákona, podle nějž všechny jaderné elektrárny v zemi ukončí provoz do roku 2022. Normu musí ještě odhlasovat parlament, který by se k tomu účelu měl sejít do začátku července. Návrh počítá s tím, že sedm nejstarších atomových reaktorů, dočasně odstavených v březnu po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, už nebude znovu uvedeno do provozu. To samé se týká poruchového reaktoru v Krümmelu, který stojí již čtyři roky. Zbývajících devět jaderných zařízení bude postupně odpojováno ze sítě mezi roky 2015 a 2022.
Německá vláda odzvonila jádru
V letech 2015, 2017 a 2019 bude podle ministra životního prostředí Norberta Röttgena ukončen provoz vždy jedné elektrárny. V roce 2021 by pak měly následovat další tři a poslední tři nejmodernější reaktory mají být utlumeny nejpozději v roce 2022. Každou z těchto elektráren přitom bude možné uzavřít i dříve, nejpozději však ke stanovenému termínu.
Německo vypracovalo program vypínání
GALERIE
videogallery_5890
V roce 2015 by měl skončit provoz reaktor v bavorském Grafenrheinfeldu, o dva roky později jaderná elektrárna Gundremmingen B a v roce 2019 Philippsburg II. V roce 2021 by měly jít ze sítě elektrárny Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C. Jako poslední čeká vypnutí reaktory Isar II, Neckarwestheim II a Emsland.
Německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen:
„Dnešní rozhodnutí německé vlády je mezníkem v hospodářském a sociálním rozvoji naší země.“
Minulý týden kancléřka Angela Merkelová přislíbila zemským premiérům, že by jako „studená rezerva“ mohla být využita uhelná nebo plynová elektrárna, bude-li to možné. Röttgen nicméně zdůraznil, že použití atomové elektrárny jako záložního zdroje musí nejprve schválit agentura spravující přenosové sítě, což se zatím nestalo. Právě ta by v případě nedostatku elektřiny a problémů v německé přenosové soustavě žádala o její reaktivaci.
Německo hodlá místo jádra v budoucnu více využívat energii z obnovitelných zdrojů a plynové elektrárny. Spolu s novelou zákona o jaderné energetice proto německá vláda pošle do parlamentu doprovodné návrhy norem, které mají urychlit výstavbu těchto zařízení a nových přenosových sítí.
Vláda proto navzdory předchozím očekáváním neplánuje v březnu 2012 dále snižovat státní subvence pro solární proud. Vyplývá to podle ní z návrhu novely zákona o obnovitelných zdrojích, který dnes kabinet také schválil. Na konci května Röttgen oznámil, že vláda zváží další omezení podpory o šest procent, v dokumentu se to ale podle Reuters neobjevuje. Německá vláda už schválila snížení subvencí od 1. července o zhruba devět procent a další od 1. ledna 2012.
František Hrdlička, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze
„Německo nahradí jaderné elektrárny jen obtížně.“
Dle záměru berlínského kabinetu by podíl obnovitelných zdrojů na německém energetickém mixu měl do roku 2020 vzrůst ze současných 17 procent na nejméně 35 procent. Jádro v něm na počátku letošního roku tvořilo zhruba 23 procent.
„Ty doby výstavby zdrojů, kromě těch paroplynových, jsou velmi dlouhé. Dnes, kdyby začali s tím legislativním procesem, s novou elektrárnou, tak ten paroplynový zdroj umí postavit za zhruba 5 let, když to bude nový uhelný zdroj, tak to bude zhruba 7 až 8 let,“ tvrdí František Hrdlička z ČVUT.
Balíkem energetických zákonů by se dolní parlamentní komora, tedy Spolkový sněm, měla začít zabývat už ve čtvrtek. Závěrečné hlasování se čeká na konci června. Spolková rada, která je horní komorou německého parlamentu, by projednávání měla dokončit 8. července.
GALERIE
Jaderná elektrárna