Lucemburk - Česko by se mohlo zapojit do chystaného druhého balíku finanční pomoci, který má zachránit zadlužené Řecko před státní bankrotem. Češi by se na něm podíleli zhruba 3,5 miliardami korun formou záruk za půjčky. Z jednání ministrů financí EU o tom informoval český ministr Miroslav Kalousek (TOP 09). Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili.
Záchrana Řecka může stát Čechy až 3,5 miliardy
Kalousek zdůraznil, že Česká republika zůstává vůči možnému zapojení do druhého záchranného balíku pro Řecko velmi zdrženlivá. Nedá se ale vyloučit, že by ji ostatní země mohly přehlasovat. Pokud by k tomu došlo, nepůjčovala by ČR přímo Řecku, jednalo by se o garance z takzvaného Evropského mechanismu finanční stability (EFSM). Česko sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU.
„Pokud by byl zapojen i záchranný fond celé Evropské unie, kde po pomoci Portugalsku a Irsku zbývá ještě 11,5 miliardy euro, pak já doporučuji být zdrženlivý a nesouhlasit s tím,“ řekl Kalousek. Následně však připustil, že by Česko mohlo být v tomto ohledu přehlasováno.
GALERIE
videogallery_3369
Česko už poskytlo garance za 7,7 miliardy korun pro Portugalsko a 6,7 miliardy korun pro Irsko. U nich je nicméně pravděpodobnost, že by půjčky nesplatily, zřejmě o poznání menší než u Řecka.
Miroslav Kalousek o novém plánu na záchranu Řecka:
„Já se zatím domnívám, že se jedná jen o oddalování problému za obrovskou cenu, proto jsem velmi zdrženlivý. Doporučoval jsem české vládě zdrženlivost a česká vláda zatím ve své vlastní angažovanosti v pomoci Řecku je velmi zdrženlivá.“
Na tom, že Řecko bude potřebovat další záchranný balík se shodli ministři financí eurozóny po dlouhém jednání v noci na dnešek. Zapojit by se do něj měli i soukromí investoři. EU by měla přispět hlavně ze záchranného fondu eurozóny (EFSF), částečně ale možná i ze zmiňovaného EFSM. Kalousek nicméně zdůraznil opakovaně, že o zapojení EFSM se dnes na jednání v Lucemburku přinejmenším oficiálně vůbec nedebatuje. Takové rozhodnutí by tak zřejmě připadlo premiéru Petru Nečasovi na summitu EU.
Čechům by se mohli kvůli Řecku zvyšovat daně
Kalousek dnes také uvedl, že v případě zhoršení situace kolem Řecka by se v Česku skutečně mohly zvyšovat nepřímé daně. Potvrdil tak slova premiéra Petra Nečase (ODS), který se v podobném duchu vyjádřil už v nedělních Otázkách Václava Moravce.
„Kdyby mělo dojít k nějakým turbulencím, tak musíme věrohodně stabilizovat veřejné rozpočty. A samozřejmě že zdanění spotřeby je mnohem méně škodlivé pro konkurenceschopnost než zvyšování přímých daní,“ řekl Kalousek při příjezdu na zasedání s kolegy z dalších zemí EU. Nejde podle něj sice o populární krok, ale byl by na místě.
Ministr zdůraznil, že jde zatím o úvahu, ne o konkrétní návrh. Praha by k tomu měla přistoupit v případě, kdyby se současná dluhová krize kolem Řecka a eurozóny dále rozrůstala, kdyby se na trhu objevily turbulence či panika a pokud by křehký růst eurozóny vlivem finanční krize opět propadl.
Evropa potřebuje solidaritu, ale i Atény musí jednat
Na to, aby Řecku pomohly všechny členské země EU bez ohledu na skutečnost, zda jsou, či nejsou v eurozóně, dnes tlačil předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Pro záchranu jihu Evropy je teď důležitá právě solidarita a odpovědnost. První krok ale musí přijít z Atén. „Pokračování reforem není snadné ani pro občany a ani pro vládu. Ale lidé nakonec pochopí, že je to správný krok,“ prohlásil Buzek.
Česko by prodělalo i na řeckém bankrotu
Přestože zvyšování daní by bylo pro Čechy nepříjemnou zprávou, ještě větší problémy by mohl pro Česko znamenat řecký bankrot. Ekonomové jeho důsledky přirovnávají k dopadům pádu investiční banky Lehman Brothers, který odstartoval světovou finanční a hospodářskou krizi. „Byli jsme svědky obrovské turbulence na finančních trzích, výrazného oslabení koruny a růst averze k riziku by se samozřejmě Česka dotknul,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 analytik společnosti X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Druhá půjčka pomůže Řecku na tři roky
Druhá půjčka, o jejíž přesné výši se zatím spekuluje, by měla Řecko udržet nad vodou další tři roky. Jenže analytici z další finanční injekce pro černou ovci eurozóny moc nadšení nejsou. Oddaluje podle nich jen nevyhunutelné - státní bankrot.
„Druhý balík je jen oddalování problému do roku 2014. A pak už bude zátěž jen na státech, žádné banky už peníze nedají, takže jestli přijde potom bankrot, zaplatí ho evropští daňoví poplatníci,“ řekla analytička Centra pro studium evropské politiky Cinzia Alcidiová.
Teď je ale přesně nalinkovaný jen nejbližší měsíc. A míček je na řecké straně. Když jeho politici prosadí tvrdé škrty ve výši 28 miliard, dostane země ještě poslední část z loňského úvěru. Jenže otázkou je, zda další škrty projdou. Do aténských ulic dnes opět vyšly protestující davy a nová vláda musí nejprve zítra získat důvěru, pak teprve může prosazovat škrty. „Bylo by velmi jednoduché říci, že Řecko za uplynulý rok neudělalo nic, já si myslím,že udělalo docela dost, ale nyní se ukazuje, že to nestačí, že je potřeba přitlačit, ale to už řecká populace není zřejmě schopna strávit,“ obává se ekonom Petr Zahradník.
12 miliard eur, s jejichž vyplacením eurozóna zatím váhá, by Řecko zachránilo na nejbližší měsíce. Pak by přišla na řadu konkrétní jednání o dalších miliardových půjčkách.
GALERIE
Jerzy Buzek