Praha - V Praze ode dneška funguje první rychlonabíjecí stanice pro elektromobily. Zatímco u těch běžných trvá dobití baterie až 8 hodin, novinka zvládne stejnou činnost zhruba za 20 minut. Do provozu ji uvedla ve Vršovicích společnost PRE. Rychlonabíjecí stanice zvládne dobít auto z 25 na 80 procent kapacity za čtvrt hodiny, prázdnou baterii na 80 procent pak za 25 minut. Do konce roku bude proud zadarmo a zákazníci začnou platit až po Novém roce.
Rychlonabíjecí stanice pro elektromobily je už k mání i v Praze
„Předpokládáme, že se odrazíme od standardních tarifů, které budou platné v té době. Pokud víte, jaký máte tarif v domácnosti, tak by se to nemělo výrazně odlišovat,“ říká k cenám za dobíjení generální ředitel skupiny PRE Pavel Elis.
Elektropohon je (drahou) hudbou budoucnosti
Sto kilometrů jízdy tak přijde na zhruba 50 až 60 korun, u běžného auta pak na minimálně dvě stovky. Problémem je zatím cena, a to jak aut, tak i nabíjecích stanic. Rychlodobíjecí pak oproti běžným stojí až desetinásobek.
Lucie Jandová, ředitelka PR výrobce rychlonabíjecí stanice ABB:
„Náklady se pohybují okolo milionu korun, ale stejně tak, jako když to srovnáme s mobilními telefony, nebo LCD obrazovkami, tak s expanzí těchto stanic cena půjde dolů.“
„Rychlonabíjecí stanice umožní provozům, kde se potřebuje dobíjet velmi rychle, jako je taxislužba, jako jsou kurýrní služby a další, aby fungovaly úplně stejně jako auta na spalovací pohon,“ přiblížil výkonný ředitel TILI ČR Tomáš Studeník.
Nabíjecí stanice rychle rostou
Další rychlonabíjecí stanici otevře na podzim ve svém sídle v Praze společnost RWE. Běžných stanic vznikne ještě letos zhruba 60, přičemž 22 otevře PRE a 35 ČEZ. Český polostátní gigant ČEZ pak plánuje do konce příštího roku zavedení 200 nabíjecích stanic po celé republice.
Elektroaut však v Česku přibývá pomalu. Zatím jich jezdí několik desítek, hlavně v barvách elektárenských společností. Kromě ceny, která se pohybuje kolem milionu korun u nejmenších vozidel, je omezuje i dosah. Na plné nabití ujedou podle výrobců zhruba 160 kilometrů.
„My jsme prováděli test v Německu, kde jsme zapínali klimatizaci v létě, nebo naopak topení v zimě, a kapacita nebo respektive dojezd dokáže reálně klesnout až o 40 až 50 procent,“ přiblížil šéfredaktor Auto Motor a Sport Michael Kudela. Největší výzvou do budoucna je tak technologie baterií, které musejí být lehčí, menší a schopny uchovat větší množství energie. V Česku by jich do roku 2020 mělo jezdit zhruba 50 tisíc.