Praha – V Bruselu se jedná o poskytnutí další pomoci Řecku, které se ani po roce od doby, kdy mu eurozóna a Mezinárodní měnový fond poskytly první finanční injekci, nedokázalo vrátit na finanční trhy a půjčovat si tam jako před krizí. Daňoví poplatníci po celé Evropské unii se ptají, zda má vůbec smysl černé ovci, která se dostala do problémů sama, pomáhat? Šetří Řecko dostatečně a proč reformy pořád nestačí? Bývalý guvernér České národní banky a ředitel společnosti Deloitte Luděk Niedermayer v Interview ČT24 řekl, že Řecko dělá maximum, problémem je, že mu příliš nenahrávají trhy ani ekonomické prostředí.
Niedermayer: Řecko se snaží, trhy mu ale nedávají šanci
Řecku zkomplikovalo život to, že dluhová krize překvapila svou silou a délkou trvání. „Předpokladem toho prvního (záchranného) balíku bylo, že dluhová krize bude krátkodobá epizoda a že stačí nějakou dobu zadluženým zemím pomáhat, a pak že se jim podaří za pomoci důvěryhodných reforem vrátit na finanční trhy a budou si půjčovat samy. Toto selhalo,“ upozornil Niedermayer. Finanční trhy Řecku, ale také třeba Irsku, které muselo jako druhé v pořadí žádat o zahraniční pomoc, stále nevěří. Dluhová krize se protahuje.
V Řecku byly k vidění nejdrastičtější škrty posledních let
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Přetrvávající nedůvěra trhů ale nestojí na příliš racionálních základech. Řecko se hlavně loni chopilo reforem s maximálním nasazením. „Fiskální manévr, který udělala řecká vláda v minulém roce, patří zřejmě k jedněm z daleka nejtvrdších fiskálních reforem, které svět v posledních desítkách let zažil, protože ono snížit státní deficit o nějakých pět procent a ještě mít ekonomiku v recesi, to opravdu není jednoduchá záležitost,“ míní Niedermayer.
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond loni otevřely Řecku úvěrovou linku ve výši 110 miliard eur, to odpovídá zhruba procentu evropského hrubého domácího produktu. Řecko už vyčerpalo většinu této pomoci, zbývá ještě 12 miliard. S jejich vyplacením ovšem zahraniční partneři zadlužené země váhají. Poskytnutí dalších miliard podmiňují zejména razantnějším přístupem Řecka k privatizaci státního majetku.
Státní bankrot by neprospěl ani unii ani Řecku
Niedermayer se ale obává, že případný státní bankrot neboli tzv. restrukturalizace řeckého dluhu by vyšla Evropskou unii mnohem dráž než dosavadní pomoc i ty peníze, o jejichž poskytnutí se teprve uvažuje. Zvýšilo by se totiž podle něj riziko přelití krize do dalších Evropských zemí. Na to by posléze mohla doplatit celá unie.
„Cena restrukturalizace, to znamená toho tak trochu krvavého řešení, po kterém volají občané v mnoha zemích, bude záležet na tom, jestli se podaří tento problém izolovat na Řecko, nebo jestli se rozšíří na země jako Irsko, Portugalsko, Španělsko a ze Španělska třeba na Belgii, Francii a nakonec tady zůstane Německo, které Evropu neutáhne,“ varoval Niedermayer.
Navíc restrukturalizace by nejspíš nepomohla ani Řecku, byť po ní i sami řečtí občané stále častěji volají. Mezinárodní měnový fond by pouze zemi naordinoval ještě tvrdší reformy. To by ale podle Niedermayera mohlo ještě vyostřit situaci ve stávkami sužované zemi. Černá ovce eurozóny by se pak podle něj dostala na hranu „sociálního bankrotu“.
Mise MMF v Řecku
Vydáno pod