Brusel - Zavedení společného dluhopisu mají členské státy eurozóny opět na pořadu dne, tentokrát je však čekají intenzivnější jednání. Dluhopis by banky mohly získat výměnou za část řeckých dluhopisů, jak dnes informuje evropský tisk. O jednotném dluhopisu jednal v pondělí Hospodářský a finanční výbor EU (EFC) a zároveň zhruba padesátka evropských finančních institucí.
Eurozóna intenzivně jedná o společném dluhopisu
Alespoň částečně by mohla vyřešit současnou krizi v eurozóně nabídka francouzských bank, proto také komentátoři označují tuto variantu jako „francouzský model“. Tamní finanční ústavy nabídly, že reinvestují celkem 70 procent řeckých dluhopisů, které mají vypršet mezi lety 2011 a 2014. U většiny těchto dluhopisů by měla být prodloužena splatnost na 30 let a za zbytek banky získají dluhopis s ratingem AAA, který nejspíš vydá současný záchranný fond eurozóny (EFSF).
Oprášený eurobond
Jedná se o obdobný postup, který svět využil při řešení krize v Latinské Americe před 22 lety. Investoři tehdy rovněž dostali nové dluhopisy, které nesou pojmenování bývalého ministra financí Spojených států Nicholase Bradyho. Jako Bradyho dluhopisy lze označit i dluhopisy, které má vydat EFSF. Odborníci se však shodují, že jde prakticky o dlouho uvažovaný eurobond, tedy společný dluhopis eurozóny.
V Římě jednala o novém řešení krize zhruba padesátka finančníků z Německa a Francie pod vedením šéfa hospodářského a finančního výboru EU Vittoria Grilliho. Nechyběli zástupci francouzské banky BNP, tedy největšího soukromého držitele řeckých dluhopisů v objemu pěti miliard eur.
Němečtí investoři: 30letá splatnost dluhopisů je dlouhá
I když většina účastníků schůzky souhlasila s tím, že „francouzský model“ by mohl být částečným řešením krize, němečtí investoři namítají, že prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů na 30 let je neúnosné a žádají kratší dobu. „Třicet let je velmi, velmi dlouho. Jestli to bude 15 let, deset let a nebo pět let, to se dohodneme teprve na jednáních, která budou následovat,“ cituje deník Financial Times nejmenovaného německého bankéře.
Ovšem případná dohoda zároveň představuje jen částečnou odpověď na krizi. Komerční banky totiž drží jen 27 procent řeckého dluhu. Celkem 43 procent drží nejrůznější zahraniční banky, suverénní fondy či hedgeové fondy. Zhruba 14 procent dluhu drží Evropská centrální banka a zbytek Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Řecko dluží celkem 340 miliard eur.
Řecko