Další stávka v Evropě: Dnes Velká Británie

Londýn - Británie dnes zažívá jednodenní stávku statisíců státních zaměstnanců, která je zatím nejrozsáhlejším protestem proti politice koaliční vlády konzervativců a liberálních demokratů prosazující výrazné rozpočtové škrty. Nejvíce postiženy jsou školy, problémy se čekají také na letištích a v přístavech, kde stávkují imigrační úředníci a celníci. Kromě nich a učitelů kvůli chystaným změnám v důchodech stávkují i pedagogové na vysokých školách, zaměstnanci soudů, zprostředkovatelen práce, civilní zaměstnanci policie a úředníci řady vládních úřadů. Odbory státních zaměstnanců a učitelů očekávají až 750 tisíc stávkujících.

Z celkového počtu 24 tisíc škol, má 16 tisíc buď zavřeno, nebo fungují jen omezeně. Na letištích zatím větší problémy nejsou. Na londýnském letišti Gatwick jsou fronty podle BBC jen o několik minut delší než obvykle, zatímco ve Stanstedu a Heathrow je situace víceméně normální. I na letišti Luton se podařilo omezní provozu v důsledku stávky stlačit na minimum. Kromě stávky chystají odboráři také řadu protestních shromáždění a pochodů po celé zemi.

Danny Alexander, ministr financí

Britský ministr financí varoval, že nepřijetí návrhu na změny v penzijním systému v současnosti by znamenalo ještě tvrdší změny v budoucnosti. „Naše nabídka je pravděpodobně ta nejlepší pro nadcházející roky, která je na stole,“ prohlásil.

Telefonát Ivana Kytky (zdroj: ČT24)

Státní zaměstnanci mají již nyní zmrazené platy a do roku 2015 by mělo přijít o práci na 300 tisíc z nich. Reforma důchodů je pro mnohé poslední kapkou, protože budou muset pracovat déle a jejich penze bude nižší než nyní.

Nárok na státní penzi by měl od roku 2020 Britům vzniknout až v 66 letech. Na penze by si nově lidé měli přispívat v průměru o 3,2 procenta více. Zvýšení příspěvku se nedotkne jen lidí s nízkým příjmem pod 15 tisíc liber.

Vláda: Penzijní systém je neudržitelný

Premiér David Cameron tvrdí, že prodlužující se průměrný věk vede k tomu, že systém důchodů pro státní zaměstnance přestane být udržitelný. Tyto změny jsou součástí záměru vlády do roku 2015 zlikvidovat vysoký rozpočtový deficit.

Podle vlády se na snižování deficitu musí podílet všichni. Kabinet zdůrazňuje, že důchodový systém státních zaměstnanců je štědřejší než v soukromém sektoru. Podle odborů jsou nicméně mzdy v průměru podstatně nižší ve státním sektoru než v soukromém. Odboráři také zdůrazňují, že doplácejí na krizi, kterou nezpůsobili a kterou vyvolalo podle nich nezodpovědné chování bank.

„Lidé, kteří způsobili krach, opět dostávají odměny“

„Břemeno snižování deficitu mají nést miliony státních zaměstnanců s průměrnými a nízkými platy, kteří krach nezpůsobili,“ řekl dnes šéf Odborového kongresu Brendan Barber. „Lidé, kteří skutečně způsobili krach ve finančním sektoru, opět dostávají vysoké odměny. To je vrchol nespravedlnosti,“ prohlásil.

Šéf odborů státních zaměstnanců PCSU Mark Serwotka dnes uvedl, že podle zprávy Johna Huttona, z níž vláda při důchodové reformě vycházela, náklady na penze státních zaměstnanců v poměru k hrubému domácímu produktu mají naopak začít klesat.

Vláda zdůrazňuje, že stávka přichází v době, kdy se ještě jedná. Vedení odborů ale označuje rozhovory za frašku, když ministři tvrdí, že nejsou ochotní ke kompromisům. „Můj odborový svaz nikdy celostátně nestávkoval během 127 let od svého založení. Myslíte, že bych tu teď byla, kdyby to šlo jinak?“ uvedla generální tajemnice učitelských odborů ATL Mary Boustedová.

Serwotka dnes zopakoval varování, že když vláda nebude vstřícnější, další vlny stávek budou následovat na podzim a zúčastní se jich až čtyři miliony lidí.

Další schůzka vlády a odborů bude příští týden

„Učitelé dnes vůbec nemusí stávkovat. A neměli by stávkovat, protože se pořád jedná. Další schůzka vlády a odborů bude příští týden,“ řekl náměstek ministra pro úřad vlády Francis Maude, který jednání vede. „Je neospravedlnitelné, že rodiče nemohou jít kvůli stávce ve školách pracovat a vydělávat tak na daně, které budou podporovat penze učitelů“ řekl.

Stávku odmítá nejen vláda, ale i labouristická opozice. Její šéf Ed Miliband protest označil za chybu, i když kritizoval vládu za „provokativní způsob“, jakým vede jednání.

Podle místních komentářů se Miliband obává, že stávky nejsou populární a jejich podpora by mohla oslabit pozici labouristů. Stínový ministr financí Ed Balls již minulý týden odboráře varoval, aby nepadli do „stávkové pasti“, kdy vláda přičte stávkám všechny hospodářské problémy země, které se mohou objevit.

Moc a bezmoc odborů

Moc odborů v Británii výrazně klesla v 80. letech minulého století po konfliktu mezi vládou Margaret Thatcherové a horníky a po následném zavedení zákonů ztěžujících vyhlášení stávky.

Pravé křídlo konzervativců a Sdružení britského průmyslu požadují zpřísnění těchto zákonů, a to především, aby o stávce rozhodovalo ještě více zaměstnanců, než je tomu nyní. Odbory ale tvrdí, že zákony jsou již nyní přehnaně restriktivní.

Vydáno pod