Praha/Bratislava - České republice hrozí, že bude v budoucnu vyplácet desítky miliard ročně, aby dorovnala důchod slovenských penzistů na českou úroveň. Soudní dvůr Evropské unie totiž v červnu rozhodl, že o dorovnávací příspěvek může požádat každý unijní občan, který pracoval v bývalém Československu, a zároveň má ve své zemi nižší penzi, než by dostával podle českých propočtů.
Česku hrozí, že bude dorovnávat slovenské důchody
Průměrný slovenský důchod dnes činí 360,66 eura, tedy 8 746 korun. Český dosahuje výše - 10 537 korun – rozdíl na jednoho penzistu činí 1 791 korun. Odhady, kolik by Českou republiku stálo dorovnávání slovenských penzí, se liší.
„Pro český důchodový systém by to mohlo znamenat dopady až v řádu desítek miliard korun ročně – to bude ale záviset na budoucím vývoji výše českých a slovenských důchodů při zohlednění vývoje kurzu koruny vůči euru,“ uvedla pro Lidové noviny mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Viktorie Plívová.
Podle Pavla Kantoříka z úřadu ombudsmana, který se zabývá důchody, je však odhad MPSV nadsazený. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský poskytl listu vyjádření, z něhož plyne, že právo slovenských důchodců na český příspěvek neuznává. Jeho názor je ale mezi desítkou oslovených právníků zcela ojedinělý.
Sám ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek upozornil, že se jedná o problém, který se táhne už od rozdělení ČSFR. O dalším postupu ministerstvo jedná. „Jakým způsobem budeme v následujících měsících postupovat, v tuto chvíli ještě říci nemohu. Musíme velmi pečlivě analyzovat do důsledku veškerá ustanovení rozsudku evropského soudu a na základě toho připravit kroky, jak se s tím rozsudkem vypořádat,“ uvedl ministr.
Vyrovnávání československých důchodů:
Problematiku dorovnání důchodu otevřel případ Češky Marie Landtové, která pracovala v době rozpadu federace na Slovensku, a dostala tak nižší slovenský důchod, proti kterému podala žalobu. Stejně tomu bylo i u 4 000 dalších Čechů, kterým nyní Česko důchod kompenzuje. Po vstupu Česka do EU se proti této praxi postavil Nejvyšší správní soud (NSS) s tím, že poskytovat příspěvky jen Čechům nelze, protože to diskriminuje ostatní občany EU. NSS proto položil evropskému soudnímu dvoru dva předběžné dotazy týkající se této problematiky. Odpověď dvora nyní dává příležitost žádat o doplatek i Slovákům.
Kolik z 953 000 slovenských důchodců by mohlo příspěvek dostat, není jasné. Soudce Jaroslav Vlašín z Nejvyššího správního soudu, jehož senát podání předběžné otázky na soudní dvůr EU inicioval, míní, že nárok má každý slovenský důchodce, který šel do penze po rozpadu federace a během trvání Československa si odpracoval 25 let.
Podle Kantoříka ovšem mohou žádost o doplatek podat jen ti Slováci, kteří šli do důchodu po vstupu obou zemí do EU v květnu 2004. Jejich počet se odhaduje na desetitisíce lidí. Skutečností nicméně zůstává, že o doplatek by mohl zažádat člověk, který celý život pracoval pouze na území Slovenské republiky.
Petr Nečas, premiér
"Ta věc je dlouhodobá, velmi vážná a čistě teoreticky v katastrofické variantě by mohla vést až ke ztrátám v hodnotách miliard, nebo dokonce desítek miliard korun.
Jedním z řešení, jak se platbě možných slovenských nároků vyhnout, by mohla být také možnost, že se diskriminace odstraní zrušením veškerých příspěvků k důchodům. Není ovšem jasné, kdo a jak by to měl udělat a jak dlouho by to trvalo. „To, že se bude něco na celém tom systému měnit, je už dneska jasné,“ podotkl právník Europlatformy Petr Greger.