Nová strategie má dostat ČR mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa

Praha – Premiér Petr Nečas (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) představili strategii konkurenceschopnosti České republiky na roky 2012 až 2020. Počítá se v ní mimo jiné se zavedením finanční ústavy, která by posílila stabilitu veřejných financí. Ulehčit by se mělo také podnikům se zbytečnou byrokracií. Ve strategii se proto počítá se spuštěním základních registrů, ve kterých by si úřady samy dohledávaly údaje o firmách a neobtěžovaly se stejnými požadavky opakovaně podnikatele. Omezit se mají také nekonečné novelizace zákonů, které komplikují podnikatelům i občanům orientaci v tom, co vlastně platí. Vláda novou strategii projedná v srpnu.

„Mezinárodní srovnání ukazují, že naše konkurenceschopnost se neposiluje, ale naopak. V žebříčku světového ekonomického fóra se Česká republika propadla z 31. na 36. místo. Blížíme se tedy do skupiny zemí, kde je Španělsko, Itálie nebo Portugalsko,“ připomněl premiér Nečas.

Kdyby Česko ztrácelo konkurenceschopnost i nadále, mohly by ho přeskočit další, v krajním případě rozvojové země. To byl jeden z důležitých motivů, proč se vláda rozhodla připravit komplexní strategii konkurenceschopnosti. Cílem strategie je dostat Českou republiku mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa.

Petr Nečas:

„Bez konkurenceschopnosti nejsou firmy schopny obstát na zahraničních trzích, ale prohrávají boj o zákazníka i na domácím území, často z důvodů, kdy tyto špatné podmínky ve skutečnosti vytváří stát. Důsledkem je potom nižší daňový příjem, postupné vyklízení pozic na trzích a i vyšší deficity financí a zvyšování nezaměstnanosti.“

Klíč k úspěchu? Infrastruktura a inovace, míní vláda

Nečasův kabinet se při vytváření strategie konkurenceschopnosti opíral o doporučení mezinárodních institucí i Národní ekonomické rady vlády. Výsledný plán staví na devíti pilířích. Mezi ty hlavní podle Nečase patří infrastruktura a inovace. „Celkem máme připraveno 43 projektů, které budou znamenat přes 200 různých opatření,“ uvedl Nečas. Součástí projektu je například novela zákona o investičních pobídkách, díky které by tuto podporu v budoucnu mohly čerpat také projekty zaměřené na výzkum, vývoj a strategické obchodní služby.

Zkumavky
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Strategie chce dále dostat pod kontrolu vládní výdaje, čemuž má napomoci přijetí finanční ústavy. Ta by měla zavazovat vládu k zodpovědné rozpočtové politice. Kabinety by podle ní měly mít povinnost předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o rozpočtové strategii. „Pokud ji poslanci dvakrát po sobě zamítnou, musí vláda požádat o důvěru. To samé musí udělat, pokud se v čerpání veřejných financí výrazně odchýlí od plánu, který jí schválil Parlament,“ podotkl Nečas.

Půjdou (částečně) státní podniky na burzu?

Materiál rovněž obsahuje sekci o zlepšení fungování finančních trhů, konkrétně hodlá zefektivnit český kapitálový trh a zvýšit emise prvních úpisů. „Některé státní firmy by mohly být částečně privatizovány přes burzu… Je to také úvaha, jak rozproudit bankovní sektor například tím, že ministerstvo financí bude emitovat dluhopisy pro domácnosti,“ vysvětlil Kocourek. V souvislosti s primárními úpisy hovořil například o Čepru, ČEZu, Lesích ČR, ČSA či podniku MERO.

Podle ministra průmyslu a obchodu Kocourka by měli mít občané také kontrolu nad vládními výdaji. Po britském vzoru chce proto vláda připravit internetový portál, na kterém budou občanům dostupné informace o rozpočtech veškerých veřejných institucí do poslední položky. Kocourkovo ministerstvo v tom chce jít příkladem. „Formu klikacího rozpočtu bude mít ministerstvo průmyslu a obchodu už pro příští rok,“ upozornil ministr.

U novel i pozměňovacích návrhů by mělo být jasno, co způsobí

Strategie si do budoucna klade také za cíl omezit zbytečné novelizace zákonů. Lépe by se proto podle premiéra Nečase měly analyzovat nejen dopady jednotlivých zákonů, ale více pozornosti by se mělo věnovat také pozměňovacím návrhům. „Nejen zákon, i pozměňovací návrhy by měly být opatřeny analýzou dopadů na legislativní prostředí a analýzou rizik. Na návrhu se už pracuje a mohl by začít platit od začátku příštího roku,“ podotkl premiér. Podle Kocourka by mělo občanům a firmám usnadnit orientaci v nových zákonech také to, že by mohly nabývat účinnosti jen dvakrát do roka. Ministerstvo průmyslu chce s touto praxí začít co nejdřív.

S novou strategií konkurenceschopnosti vyslovili souhlas už i odboráři a zaměstnavatelé. Předchozí analýzy zpracované ministerstvem průmyslu, které strategii připravilo, nebo Národní ekonomickou radou vlády podle Kocourka ukázaly, že navzdory dílčím zlepšením je česká ekonomika stále z velké části založena na levné pracovní síle. Podnikatelům vadí zejména neefektivní veřejné instituce, nadměrná regulace a korupce.

Strategii vítá i ČSSD, má podle ní ale zpoždění

Podle stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka má strategie konkurenceschopnosti pětileté zpoždění. Při její přípravě se mělo navázat na koncepci, kterou za vlády ČSSD připravoval Martin Jahn. Jinak ale Mládek hodnotí strategii vcelku pozitivně.

„Já bych tam viděl určitý pozitivní posun ze strany ODS, že překonali určité ideologické omezení a že v podstatě pro ně indikativní plánování nebo hospodářská strategie není zakázaným slovem,“ prohlásil. Upozornil však, že i když je konkurenceschopnost nezbytná pro růst blahobytu, nesmí se z ní stát bič na všechny složky ekonomiky.