Washington/New York – Americkým politikům zbývají už jen zhruba dva týdny na to, aby se dohodli ohledně zvýšení stropu pro státní dluh země nad již vyčerpaných 14,3 bilionu dolarů. Bez dohody totiž USA nebudou schopny splácet všechny své závazky. V americkém Senátu se ale rodí řešení. Republikáni a demokraté se sice zatím neshodli, jak velkými škrty zvýšení stropu doprovodí, nicméně skupina senátorů z obou stran nyní získává podporu pro návrh, který by během deseti let přinesl úspory 3,7 bilionu dolarů.
V americkém Senátu se rýsuje možnost, jak vyřešit dluhový pat země
Plán tří demokratických a tří republikánských senátorů, jimž se přezdívá „gang šesti“, v úterý podpořil prezident Barack Obama. Podle něj jde o dobrou zprávu. Návrh je prý v souladu s tím, co prosazuje šéf Bílého domu, tedy kombinaci bolestivých úspor a částečného zvýšení daní. Jakýkoliv nárůst daní ale zatím odmítá většina republikánů, a tak není jasné, zda nový návrh skutečně představuje kýžený průlom v jednáních. Zejména ve Sněmovně reprezentantů, kterou republikáni ovládají, je hodně zákonodárců z této strany podporujících či zastupujících konzervativní hnutí Tea Party, kteří vyšší daně odmítají z principu.
Sněmovna v úterý mezitím hlasovala o republikánském návrhu na řešení dluhové krize. Přinesl by úspory 2,4 bilionu dolarů během deseti let a přísně omezil budoucí vládní výdaje. Zvýšení stropu pro zadlužení by pak podmínil přijetím ústavního dodatku o vyrovnaném rozpočtu. V Senátu ovládaném demokraty ale takové opatření neprojde. Republikánská iniciativa tak má hlavně symbolický rozměr. I kdyby ale v Senátu našla podporu, Obama oznámil, že jej nepodepíše.
Barack Obama
Prezident řekl, že hned po úterním hlasování ve sněmovně hodlá s republikány pokračovat v řešení. Zároveň vyzval senátní špičky, aby začaly „upřímně“ jednat o návrhu „gangu šesti“. Zdůraznil, že již ale nezbývá moc času. V záloze tak podle něj stále zůstává nouzový plán, který je dítětem předáka demokratické senátní většiny Harryho Reida a šéfa senátní republikánské menšiny Mitche McConnella.
Návrh počítá také s 1,2 bilionu dolarů z nových příjmů. Kde přesně politici peníze vezmou, zatím neví. Nyní řeší problematiku daní a další škrty v rozpočtu. „O některé věci se ještě budu zajímat, ale prozatím bych řekl, že tenhle koncept je skvělý,“ prohlásil Reid. „Doufám, že si všichni senátoři uvědomí, jak vážný je to problém. Já tento návrh podporuji,“ dodal republikán Lamar Alexander.
Barack Obama
„Měli bychom utrácet méně za domácí a obranné programy. Musíme se vážně zamyslet nad manipulací s výdaji na zdravotnictví a případně nad dalšími příjmy.“
Americká administrativa opakovaně varovala, že neúspěch jednání o nárůstu stropu pro zadlužení země by měl katastrofální následky jak pro americkou, tak světovou ekonomiku. Mimo jiné by prý vzrostly úrokové sazby, což by zasáhlo všechny Američany. Ratingové agentury již varovaly, že pokud USA rychle nenaleznou věrohodné řešení, mohly by zemi snížit její špičkové hodnocení schopnosti splácet závazky. Americké dluhopisy přitom dosud investoři považují za prakticky bezrizikové.
Kongres stanovuje americké vládě strop pro zadlužení od roku 1917, aby získal kontrolu nad výdaji vlády. Hranice pro dluh tehdy činila 11,5 miliardy dolarů. Do té doby američtí zákonodárci schvalovali každé nové dluhopisy, jež americká vláda vydala. Jen od roku 1962 se strop zvýšil čtyřiasedmdesátkrát, z toho desetkrát od roku 2001.
Spojené státy se s rychlým růstem zadlužení potýkají zejména v posledních letech. Mohou za to obří rozpočtové schodky, které například během vlády Baracka Obamy pravidelně překračují hranici bilion dolarů. Jen v nynějším fiskálním roce, který skončí v září, deficit amerického rozpočtu podle odhadů stoupne na rekordních 1,5 bilionu až 1,6 bilionu dolarů. Za vysokými schodky je nedávná hluboká recese, ale i výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu.
Amerika doufá, že má na dosah zvýšení stropu úvěrového limitu (zdroj: ČT24)