Washington – Během července vzniklo ve Spojených státech zhruba 117 tisíc nových pracovních míst. Šlo přitom o mnohem vyšší číslo, než očekávaly trhy i analytici. Míra nezaměstnanosti klesla na 9,1 procenta z 9,2 procenta v předchozím měsíci. Čísla dnes zveřejnilo americké ministerstvo práce.
Americký pesimismus zmírňují příznivá čísla z trhu práce
Američtí analytici původně počítali s tím, že v červenci vzniklo pouze 85 tisíc pracovních míst. Za nižším evidovaným počtem nezaměstnaných však stál také fakt, že někteří Američané bez práce ustali v jejím hledání, a vypadli tak ze statistiky. Počet nezaměstnaných klesl na 13,9 milionu z 14,1 milionu. Ve srovnání s úrovní před recesí je však stále téměř dvojnásobný.
Na růstu nových pracovních míst se podílel zejména soukromý sektor, kde vzniklo 154 tisíc míst. V červnu šlo o 80 tisíc, přičemž analytici čekali vznik 115 tisíc pracovních míst. Ve státním sektoru naopak zaniklo 37 tisíc pracovních míst a propouštělo se zde již devátý měsíc v řadě.
Poslední měsíce byly však ve firmách ve znamení omezování najímání nových zaměstnanců. Od února do dubna počet nově vzniklých pracovních míst činil v průměru 215 tisíc měsíčně. Na druhé straně ministerstvo revidovalo údaje za poslední dva měsíce směrem vzhůru. V květnu tak vzniklo 53 tisíc nových pracovních míst místo původně uváděných 25 tisíc a v červnu 46 tisíc, o 28 tisíc více než se uvádělo. Červen však byl i tak podle počtu nově vzniklých míst nejslabší za devět měsíců.
Nižší papírové počty nezaměstnaných alespoň mírně vyvažují negativa poslední doby
Dnešní příznivé statistiky jsou první povzbudivou zprávou za poslední týdny. „Přestože si nemyslím, že jde o jasný signál zlepšení, čísla krotí spekulace, že Spojené státy míří zpět do recese,“ myslí si hlavní ekonom společnosti RBC Capital Markets Tom Porcelli.
Na finančních trzích se totiž v poslední době šíří obavy, že americká ekonomika by mohla sklouznout do červených čísel. Možnost návratu recese je podle ekonomů až 40 procent. „Pravděpodobnost návratu recese ve Spojených státech a v eurozóně je padesát procent. S každou špatnou zprávou se ta pravděpodobnost zvyšuje,“ doplňuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
V posledních dnech odvrátily Spojené státy hrozící platební neschopnost. Americký prezident Barack Obama nakonec podepsal zákon o navýšení státního dluhu Spojených států o 2,4 bilionu z nynějších 14,29 bilionu dolarů, který předtím schválil Kongres.
Podle Tomáše Sedláčka, hlavního makroekonomického stratéga ČSOB, však tímto USA jen oddálily svůj „termín zkoušek“. „Balíček, který připravili republikáni a demokrati a schválili jej ve svých orgánech, není v žádném případě ani zajímavý, ani dostatečný.“