Moskva/Praha – Automobil Žiguli zamotal v létě 1970 v Sovětském svazu hlavu nejednomu motoristovi. Stal se doslova senzací a nedostatkovým zbožím. Velký úspěch však slavil i za hranicemi země, kam se vyvážel pod názvem Lada. Licenci na tento vůz získala Moskva právě 15. srpna 1966. Tehdy došlo k dohodě s italskou firmou FIAT na výstavbě továrny Volžský automobilový závod (VAZ), dnes pojmenovaný AvtoVAZ. První upravený model Fiatu 124, překřtěný na žigulík, se v Československu začal prodávat v roce 1971.
Slavné žigulíky dostaly jméno podle ruského pohoří
Nová továrna vyrostla ve městě s italským jménem - Togliatti, někdejší Stavropol na Volze, za vydatné pomoci italských odborníků. Město dostalo italské jméno v roce 1964 po italském komunistickém politikovi Palmiro Togliattim. Za továrnu a licenci Sovětský svaz údajně zaplatil hlavně dodávkou surovin a ocelových plechů. Název Žiguli dostal vůz podle nedalekého pohoří.
Na trzích sovětských satelitů patřil žigulík díky chudé nabídce k tomu nejlepšímu, co se dalo koupit. V Československu jezdilo do roku 1989 přes 365 tisíc vozů VAZ (oblíbený byl například VAZ 2106 - Lada 1600 z roku 1977). Ještě v roce 1988 prodejce Mototechna evidoval 120 tisíc zájemců o koupi vozu Lada, ale jejich dodávky se pohybovaly kolem deseti tisíc kusů ročně.
GALERIE
Žigulík
Auto s motorem o objemu 1197 centimetrů krychlových a výkonu 44 kilowatt uvezlo 400 kilogramů nákladu a nabízelo 380 litrů zavazadlového prostoru. V roce 1972 začal VAZ vyrábět i verzi kombi (VAZ 2102) a následovala řada vylepšených modelů. V roce 1978 se na autosalonu v Paříži světu představila terénní Lada Niva (VAZ 2121), jež měla původně hlavně „řešit otázku motorizace sovětského venkova“, ale brzy se začala úspěšně prodávat i na západě.