Praha – Tripartitu dnes čekalo složité jednání. Nejdůležitějším závěrem je návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) na zvýšení minimální mzdy ze současných 8 000 na 8 400 až 8 500 korun. Na konkrétní částce se tripartita neshodla. Návrh bude podléhat dalšímu jednání. Členové vlády se zástupci odborů a zaměstnavatelů také jednali o změnách v daňové oblasti. Během schůze už se ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nechal slyšet, že bude proti benefitům bojovat do poslední kapky krve. Sociální partneři totiž dlouhodobě odmítají jejich rušení a věří, že zástupce vlády přesvědčí k ústupkům. K dohodě ale během dnešních rozhovorů nedošlo. Na jednací stůl se dostaly i takzvané předdůchody pro namáhavé profese a valorizace minimální mzdy.
Minimální mzda poroste až o 500 korun, předdůchody budou
Odbory jsou Drábkovým návrhem zklamaní. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) totiž na jednání přicházela s představou, že by se minimální mzda měla zvýšit o 15 procent, tedy na 9 200 korun. O tolik podle nich vzrostla od posledního zvýšení v roce 2007 inflace. Předseda ČMKOS Jaroslav zavadil upozornil, že v otázce zvyšování některých poplatků se navíc ministerstvo financí drží indexů životních nákladů velmi striktně. Naopak zaměstnavatelé trvali spíše na nižší částce. Podle pondělního vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun.
Proč se musí minimální mzda zvýšit?
„Minimální mzda vzrostla naposledy v roce 2006. Mezitím se ale každoročně podle růstu inflace zvyšovalo životní minimum, takže minimální mzda je dnes ve vztahu k životnímu minimu nízká a vlastně tomu, kdo za ni pracuje, se za ni pracovat nevyplatí,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
„Navrhnu vládě zvýšení mzdy od prvního ledna příštího roku ve dvou variantách,“ uvedl na dnešním brífinku Drábek. Důvodem postupného navyšování minimální mzdy je podle něj fakt, že je navyšování minimální mzdy jen těžko vyčíslitelné. Podle ministra v současnosti pobírá minimální mzdu mezi jedním až třemi procenty zaměstnanců. Nejprve proto chce ministerstvo vyčíslit reálné dopady.
Návrh přinese i další změny. Konkrétně se týkají výše minimální mzdy pro mladistvé. Nemělo by tak být již možné vyplácet sníženou minimální mzdu mladistvým zaměstnancům. Těm totiž v současnosti může být snížena sazba minimální mzdy na 80 procent a u zaměstnanců mezi 18 až 21 roky po dobu prvních šesti měsíců na 90 procent. „Minimální mzda je ocenění za nekvalifikovanou práci,“ řekl Drábek. Proto by podle něj neměla být krácena.
Předdůchody budou
Dalším bodem na programu byly předčasné odchody do důchodů pro lidi pracující v namáhavých nebo nebezpečných povoláních. Na takzvaných předdůchodech se expertní tým tripartity shodl už dříve. Zaměstnanci z namáhavých profesí by podle něj mohli odcházet do důchodu o jeden až pět let dříve, než říká zákon. Seznam profesí přitom není předem stanovený. A to je hlavní výtka ze strany opozice. Podle návrhu vlády by se totiž měli na podmínkách dohodnout zaměstnanci se zaměstnavateli. Zástupci odborů a opozice totiž chtějí mít předčasné odchody ošetřené zákonem.
„Na tom bude ještě hodně práce, ale shoda panuje na tom, že by se nějaký systém předdůchodu připravit měl,“ tvrdí ředitel oddělení koordinace sociálního zabezpečení ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Král. Podle vlády by za lidi pracující v náročných podmínkách spořil zaměstnavatel na zvláštní účet u penzijního fondu částku ve výši dvou až tří procent ze mzdy. Z naspořených peněz by se potom předdůchody vyplácely. Podle Hanáka zůstává otázkou časový horizont zavedení takzvaného předdůchodu a některé jeho parametry. Jednání o předdůchodech patří k těm, ve kterých se vláda a odbory s opozicí rozchází nejméně.
Jaroslav Hanák:
„My v řadě věcí máme dost zásadní připomínky a jsme nespokojeni s postupem ministerstva financí v oblasti investičních pobídek.“
O benefity se odbory i zaměstnavetelé nebili
Během dnešního jednání se očekávaly ostré spory kvůli rušení zaměstnaneckých benefitů. Nakonec však žádné závěry v této oblasti nepadly. Zaměstnavatelé a odbory jsou však zajedno v otázce rušení daňových výjimek, konkrétně stravenek. Na jejich názoru dnešní rozhovory nic nezměnily. „Nám nestojí za to zkomplikovat život nejenom na těch firmách - a doby složité určitě ještě přijdou, ale i v dalších odvětvích ekonomiky – jako jsou třeba restaurace, cestovní ruch a další. Tohle je pole, kde by vláda mohla inteligentním způsobem z toho vycouvat,“ tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša:
"Pokud vláda rozumná je a uvidí, že stanovisko zaměstnavatelů i zástupců zaměstnanců je v tomto shodné, tak se přece musí zamyslet nad tím, proč prosazovat změny, které by přinesly pouze několik set milionů a dělalo by to takový sociální rozruch.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ale upozorňuje, že daňových výjimek má Česko v současnosti velké množství a to se musí změnit. „Diskuse se upíná na jeden nebo dva případy, samozřejmě takové, které budí nějakou veřejnou pozornost. Ale důležitý je ten celkový systém, protože není možné setrvávat dál v tom, že bude několik set daňových výjimek,“ tvrdí ministr. Jasno tedy po dnešním jednání ohledně daňové reformy není. „Jednotlivé strany přednesly své argumenty, své návrhy. Pro nás jako vládní stranu je to důležitá diskuse a samozřejmě, že ji budeme brát v úvahu,“ dodává ministr.
Na jednacím stole dnes byl i vznik jednotného inkasního místa. Hanák se nechal slyšet, že sice jeho vznik podporuje, vyžaduje však analýzu toho, co přesně takový krok přinese. Naopak Zavadil za odbory prohlásil, že má z takové novinky obavy. Podle něj totiž tato „jedovka smrdutá v krásném obalu, ve vánočním zabalení“ státní kasu přijde na dvacet miliard korun. Takové číslo je ale podle resortu financí přemrštěné. Daňové změny prý stát přijdou na zhruba osm miliard.