Šéf Světové banky vzkazuje vládám: Vyřešte dluhy

Canberra – Prezident Světové banky Robert Zoellick chce po vládách vyspělých zemí, aby přijaly plány na omezení dluhové zátěže. Požaduje taktéž rychlé řešení dluhových krizí v Evropě a Spojených státech. Dodal však, že zvláštní akce skupiny G7, tedy sedmi nejmocnějších zemí světa, v této věci zatím není na pořadu dne.

Šéf banky se k otázce dluhů vyjádřil v den, kdy v britském listu Financial Times vychází společný článek na toto téma od ministrů financí pěti zemí - Kanady, Británie, Jihoafrické republiky, Singapuru a Austrálie. Ti vyzvali vlády k ozdravení veřejných financí a obnovení důvěry a požadují i větší politickou rozhodnost k řešení problému zhoršených bankovních bilancí zejména v Evropě.

Robert Zoellick:

„Toto je stále ještě fáze, kdy musí udělat rozhodnutí suverénní vlády. Je to opravdu odpovědnost každé z těchto vlád, aby ukázaly, jak budou řešit, často s pomocí centrálních bank, nejen krátkodobé potíže, ale aby se zaměřily i střednědobě a dlouhodobě.“

Ztráta důvěry trhů v globální vůdčí roli ekonomik Spojených států a Evropy spolu se slabou globální ekonomikou srazila trhy do nové nebezpečné zóny, uvedl Zoellick po schůzce s australským ministrem financí Waynem Swanem a premiérkou Julií Gillardovou. „To, co trhy hledají, je dlouhodobý akční plán, který půjde dál než k pouhým nemandatorním výdajům,“ uvedl šéf Světové banky k debatám o dluhu v USA. Naznačil tak, že americká vláda musí začít s nepopulárním omezováním neúnosně rostoucích sociálních a zdravotních výdajů.

Obchodní protekcionismus máme zatím na vodítku

Zoellick rovněž upozornil na nebezpeční obchodního protekcionismu, který přichází s ekonomickými potížemi. „Dosud jsme schopni držet psy protekcionismu na vodítku, jakmile ale přijde útlum, mohou se tato rizika zvyšovat,“ řekl.     

Minulé týdny světovým akciovým trhům přinesly silné otřesy, které vyvolaly obavy z eskalace dluhové krize v Evropě a strach z ekonomického útlumu v USA. Minulý týden se pozornost trhů zaměřila na evropské banky, které se kvůli rostoucím nákladům refinancování musejí stále více obracet na Evropskou centrální banku. Propadem byly postiženy zejména akcie francouzských bank.