New York – Americká centrální banka Fed spolu s dalšími regulátory ve Spojených státech zesílili dohled nad tamními pobočkami evropských bank. Panují totiř mezi nimi obavy, aby se do amerického finančního systému nepřelily problémy způsobené evropskou krizí. Fed zajímá zejména to, jestli tyto banky mají spolehlivý přístup k penězům na každodenní provoz. V některých případech pak podle listu The Wall Street Journal (WSJ) na ně vyvíjí tlak, aby změnily strukturu svých poboček v USA.
USA si posvítí na pobočky evropských bank
Podle deníku jsou představitelé Fedu „velmi znepokojeni“ tvrzením, že by se evropské banky mohly potýkat s nedostatkem likvidity. Mají strach zejména z toho, že dluhová krize eurozóny by mohla evropským bankám ztížit financování půjček a plnění dalších finančních závazků ve Spojených státech.
Jedním ze znaků, že se evropské banky mohou dostat do problémů, je středeční úvěrová injekce jedné z evropských bank, jejíž identita zatím zůstává skryta. Evropská centrální banka (ECB) této instituci půjčila 500 milionů.
„Poslední data Fedu naznačují jisté znaky, že zahraniční banky opět potřebují peníze a mezi institucionálními investory panují obavy o jejich úvěry,“ prohlásil George Goncalves z Nomura Securities.
Fed
Zahraniční banky, které nemají rozsáhlou síť amerických poboček, mají několik možností, jak financovat své operace v USA, uvedl list. Dolary si mohou půjčovat od fondů peněžního trhu, centrální banky anebo jiných komerčních bank. Mohou také vyměnit měny země svého původu, jako třeba eura, za dolary na mezinárodním devizovém trhu. Problém ale podle WSJ je, že v krizi se většina těchto možností může vypařit.
USA se chtějí vyvarovat předchozích chyb
Americká centrální banka se tak snaží zabránit opakování finanční krize z roku 2008, kdy se zadřel celosvětový finanční systém. Nicméně současné problémy přes přibývající náznaky napětí na trhu intenzity minulých krizí zatím nedosahují.
Důvodem nynější nejistoty kolem evropských bank je především to, že drží značné množství dluhopisů problémových členů eurozóny, jako je třeba Řecko. Investoři se obávají, že případná platební neschopnost dlužníků by bankám v příštích letech mohla způsobit značné problémy podobné těm, do jakých je v roce 2008 uvrhla nákaza rizikovými americkými hypotékami. Pro letošní rok již nicméně hlavní evropské banky podle společnosti Morgan Stanley získaly 90 procent potřebných prostředků. Stále ale potřebují do konce roku sehnat ještě asi 115 miliard dolarů.
USA
Podle WSJ nicméně až dosud žádné potíže nebyly. Fed prostřednictvím takzvaného kvantitativního uvolňování, kdy na pomoc ekonomice nakupoval dluhopisy, napumpoval na trhy značné množství nových peněz. Mnoho z nich skončilo právě v bankách s mezinárodní působností.
Američané se bojí, že jim evropské banky odčerpají (nedávno vydané) dolary
Americké regulační úřady se teď obávají možnosti, že by evropské banky v případě potíží mohly odčerpat prostředky ze svých amerických poboček. Snaží se proto na ně vyvíjet tlak, aby tyto pobočky přetvořily na organizace se samostatnými rozpočty, jež by byly více izolované od problémů jejich mateřských firem.
Američani se pozastavují především nad rychlostí, s jakou mohou prostředky z USA zmizet. Letos na jaře si zahraniční banky díky kvantitativnímu uvolňování vybudovaly dostatečné hotovostní rezervy. Zatímco v červenci neamerické banky podle Fedu držely 418,7 miliardy dolarů, o rok později šlo už o 900 miliard.
Dolary
Například Société Générale měla na konci loňského června v newyorské pobočce 55 milionů dolarů v hotovosti. O rok později už to bylo 24,6 miliardy. Americká pobočka Deutsche Bank ve stejném období navýšila rezervy v dolarech na 66,8 miliardy ze 178 milionů. Navíc v posledních týdnech rezervy zahraničních bank v USA začaly klesat. Podle posledních údajů ze začátku srpna činily 758 miliard dolarů, což byl pokles o 16 procent za tři týdny.
Ve Spojených státech má pobočky velká řáda největších evropských bank včetně francouzské Société Générale nebo BNP Paribas, německé Deutsche Bank AG a italské UniCredit. Instituce do velké míry využívají pro své financování vypůjčené peníze. Podle deníku ovšem nejsou k dispozici žádné náznaky, že by se americké regulační úřady zaměřily konkrétně na tyto banky.