Praha – Kurz finanční gramotnosti na školách zabírá. Děti, které jím prošly, by často nakládaly s penězi zodpovědněji než jejich rodiče. Více než tři čtvrtiny dětí si chce jednou vést rozpočet, to přitom dělá jen 29 procent dospělých. Žáci se také učí neutrácet za zbytečnosti. Kurz jim také radí, jak se zachovat v případě neschopnosti splácet půjčku. Ukázal to průzkum sdružení Aisis a GE Money Bank, které už pátým rokem pořádají semináře finančního vzdělávání na školách.
Děti to s penězi umějí lépe než jejich rodiče
Pokud by děti neměly na splátky úvěru, tři čtvrtiny z nich by se spojily s věřitelem a požádaly o odklad splátek. Téměř stejné procento dětí by se snažilo zvýšit svůj příjem. Pouhých sedm procent malých respondentů by zvolilo variantu „přestat splácet a čekat“, druhou půjčku by si pak na splacení starého dluhu vzalo devět procent dětí.
Děti by si věděly rady i v případě, že by měly šetřit. Nejčastěji by se podle jejich názoru domácnost obešla bez kouření, návštěvy restaurace a dovolené. Jako nezbytné se pak většině dětí naopak jeví výdaje za bydlení, auto a sport. Díky praktickým úlohám, které během kurzu řeší, mají dobrou představu i o nákladech na provoz domácnosti. V těchto odhadech se většinou shodují i se svými rodiči. Dvojnásobnou částku než rodiče pak děti uváděly jen při odhadovaných výdajích za oblečení a za psa.
Organizátoři kurzu:
„Prioritou pro absolventy projektu Rozumíme penězům je pořízení (84 procent) nebo vybavení (76 procent) bydlení místo toho, aby peníze utratili například za cestování (31 procent).“
Školáci vědí, jaký bude jejich plat, a poučují svoje rodiče
Zcela reálně také školáci vidí jejich první plat. Šedesát procent z nich neočekává, že při nástupu do zaměstnání dostanou více než 20 tisíc korun. „Děti by si dokázaly poradit i v případě, že by získaly větší množství peněz. Milion korun by neutratily za rychlé auto, ale vložily do banky nebo si pořídily bydlení,“ dodává šéf projektu Martin Ježek.
Rodičům se občas vzdělávání dětí v tomto směru nelíbí. Mají obavy o únik informací. „Rodiče se možná oprávněně obávají, aby jejich dítě do školy nevyneslo intimní finanční informace, a máme ověřeno, že ten přenos informací funguje obráceně. Ne, že by děti nosily informace z rodiny do školy, ale právě ze školy do rodiny. Někdy se dostávají do té situace, že se snaží rodiče poučit,“ vysvětluje Ježek.
Průzkumu mezi žáky druhého stupně ZŠ, kteří absolvovali semináře, a jejich rodiči se zúčastnilo na jaře tohoto roku 719 dětí a 265 dospělých. Zúčastnění zde měli například odpovídat, jaká je průměrná hrubá mzda v ČR.
Komentář Martina Ježka (zdroj: ČT24)
Projekt dětem pomůže vyhnout se dluhové pasti
Projekt finančního vzdělání nyní probíhá na 71 školách ze Středočeského, Plzeňského, Libereckého a Pardubického kraje a Vysočiny. Od září se připojí i 13 škol z Prahy. Zapojené školy mohou kromě výukových materiálů také vyslat své učitele na školení pro výuku finanční gramotnosti, tímto vzděláváním už prošlo téměř dva tisíce kantorů.
Ministerstvo školství zavedlo finanční gramotnost do školních osnov už před dvěma roky. Nejde však o povinný předmět, školy si o jeho zařazení do výuky rozhodují samy. Podle průzkumů ministerstva financí mají totiž Češi jen malé znalosti v oblasti finančnictví a bankovnictví. Díky této výuce by měli lidé v budoucnu zodpovědněji spravovat osobní či rodinný rozpočet a nedostat se do dluhové pasti.