Berlín - Německá vláda schválila rámcový návrh na rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). Kabinet tak splnil jednu z klíčových podmínek k tomu, aby návrh do konce září schválily také obě komory německého parlamentu. Na rozšíření záchranného fondu se na mimořádném summitu v Bruselu už v červenci dohodli lídři eurozóny. Ten současný by totiž případný krach Španělska a Itálie zřejmě neutáhl.
Unijní projekt záchranného fondu schválila německá vláda
Fond by měl mít větší pravomoci, kterých bude moci využít za přesně stanovených podmínek. Bude se zřejmě moci angažovat v rekapitalizaci bank, nakupovat státní dluhopisy a preventivně obstarávat úvěry zemím, které se ocitnou v potížích.
Výsledkem červencového summitu je mimo jiné možnost nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu, i když pouze za dohledu Evropské centrální banky a za extrémních podmínek. Dalším dohodnutým bodem je možnost rekapitalizovat banky. Tyto plány ale musí být nejprve detailně propracovány a jejich konečná podoba musí projít schválením ve členských zemích eurozóny.
Současný balík by Španělsko a Itálii nezachránil
Kromě Řecka pomoc z fondu EFSF zatím čerpalo Irsko a Portugalsko. Na finančních trzích se ale nyní spekuluje, že by se dluhová krize mohla přelít i do mnohem větších ekonomik Itálie a Španělska. Výnosy z jejich dluhopisů se totiž už dostaly na rekordní maxima. Pokud by to pokračovalo, pak by se pro ně situace mohla stát neudržitelnou a musely by požádat o pomoc z EFSF. Jenže v tom na záchranu tak velikých zemí zřejmě není dostatek potřebných prostředků, kolik by bylo třeba. Někteří analytici proto po zvýšení úvěrové kapacity fondu volají už delší dobu. Vzrůst by podle nich mohla i na dvojnásobek nebo trojnásobek.
Německo očekávalo větší pokles nezaměstnanosti
Německá ekonomika, která je největší v Evropě, od konce finanční krize silně rostla, nyní ale ztrácí dech. Mezi analytiky rostou obavy, jak dlouho si může ekonomika tažená převážně vývozem udržet expanzi vzhledem k očekávanému zpomalení globálního ekonomického růstu. Hrubý domácí produkt Německa ve druhém čtvrtletí stoupl jen o 0,1 procenta po expanzi o 1,3 procenta v předchozích třech měsících.
Počet nezaměstnaných v Německu klesl v srpnu podle sezónně upravených údajů o 8000, což bylo méně, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti zůstala na sedmi procentech, tedy nejníže od znovusjednocení země před dvěma desetiletími. Celkem bylo v Německu v srpnu 2,951 milionu nezaměstnaných. Analytici očekávali snížení počtu nezaměstnaných až o 10 tisíc, tedy stejně jako v červenci.
Občané s přílišnou starostlivostí Německa nesouhlasí
Země se však bude muset vypořádat s veřejným míněním, které záchranným akcím v čele s Německem není příliš nakloněno. Není proto jisté, zda prvotní projekt záchranného fondu bude mít úspěch také v německém parlamentu. „Někteří poslanci si všimli toho, že podpora v Německu pro tento projekt je minimální, například podle dnes zveřejněného výzkumu v Bavorsku se ukázalo, že 80 procent lidí je proti jakýmkoliv podporám, a poslancům dochází, že mohou přijít o voliče,“ uvedl politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.
I když kancléřka Merkelová pohrozila, že pomocné ruky ze strany eurozóny se mohou dočkat pouze státy, které samy aktivně bojují proti dluhové krizi, nadále věří, že všechny státy měnové unie lze stabilizovat. „Taková stabilizace eurozóny je však možná pouze za cenu toho, že její vlády odsoudí své občany na desetiletí nucených prací pro finanční průmysl, to je politicky neprůchodné,“ komentoval Robejšek.
Rozhovor s Petrem Robejškem (zdroj: ČT24)