Praha – Nabídku v obřím tendru na odstranění starých ekologických škod podali všichni tři uchazeči, kteří postoupili do druhého kola, tedy Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services ze skupiny J&T. Tendr se týká státní zakázky na odstranění ekologických škod, které vznikly před rokem 1992. Obálky se budou otevírat 13. září.
Stát dostal tři nabídky na odstranění starých ekologických škod
Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu je asi 114 miliard korun. Její výše se stala terčem kritiky z řad politiků, ekologů i Nejvyššího kontrolního úřadu; podle některých odhadů by k likvidaci škod mohla stačit třetinová částka. „Ta zakázka byla na počátku určená pro 1 000 lokalit, teď jich je tam 510. Cena by měla být sice pořád v řádu desítek miliard, pořád je to obrovská zakázka, ale asi kolem 50 miliard,“ upozornil redaktor Ekolistu Hugo Charvát.
Podle ministerstva financí je 114 miliard jen strop. Skutečná hodnota zakázky bude nižší. „Nabídka bude nižší, než jsou garance. To jsou skutečně částky, které vyplývají z původních garancí ještě z 90. let,“ vysvětlil náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček. Skutečnou hodnotu zakázky teď nechává resort prověřit dvěma nezávislými posudky.
Odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou vláda schválila v červnu 2008. Ministerstvo financí ji ale muselo dočasně zastavit kvůli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který přezkoumával stížnosti některých účastníků tendru. Do tendru se původně přihlásilo šest uchazečů, ministerstvo ovšem v prvním kole tři z nich vyřadilo.
GALERIE
videogallery_148772
Tendr na odstranění starých ekologických škod, které vznikly před rokem 1992, se týká 510 lokalit po celé republice. Jejich seznam počátkem letošního dubna zveřejnilo ministerstvo financí s tím, že tak chce zvýšit transparentnost celé zakázky. Zájemci o zakázku měli navíc přístup do takzvaného dataroomu, který obsahuje informace nezbytné pro ocenění nabídek.
Po otevření obálek ministerstvo financí předloží nabídky vládě, která jako celek rozhodne, zda přijme, nebo nepřijme cenově nejvýhodnější nabídku. Premiér Petr Nečas sobotním Lidovým novinám řekl, že vláda by mohla o tendru rozhodovat během října. Připomněl také svou myšlenku, že by se obří zakázka mohla podle použitých technologií nebo zeměpisně rozdělit na několik menších. Proti jedné velké zakázce vystoupil například i šéf vládních Věcí veřejných Radek John.