Praha – Páteční schůze Poslanecké sněmovny připravila pro občany ČR hned několik přelomových novinek. Od roku 2013 například vznikne možnost přispívat na budoucí důchod do soukromých fondů, které mají podle vlády pomoci s kolabujícím penzijním systémem. Takzvaný druhý důchodový pilíř se stal nejvážnějším tématem slovních přestřelek mezi koalicí a opozicí. Zatímco ČSSD spolu s komunisty prosazené změny tvrdě odmítá, vláda reformami stejně rezolutně zaštiťuje vlastní existenci. Podle šéfa kabinetu Petra Nečase nahrává vládním návrhům zkušenost ze zahraničí i odezva ekonomických institucí. Kritikové přitom poukazují na případy z jiných států, kdy některé soukromé penzijní fondy zkrachovaly, a tak vláda připravila systém, který má dohlížet na ochranu klientských peněz před hrozbou konkurzu. Nad vším má navíc dohlížet Česká národní banka.
Nenechme všechna vejce v jedné ošatce, hájí Nečas reformu
„Použil bych přirovnání, že není dobré nechávat všechna vejce v jedné ošatce. Vedle státem organizovaného průběžného systému, kdy ten samý rok, kdy se vyberou prostředky na penze, se také vyplatí, je dobré ho takto doplnit, protože jde skutečně o doplňkový systém. Zkušenosti z Lotyšska, Řecka, Portugalska či Španělska ukazují, že ten státní systém není bezpečnější, že i u státního systému může dojít ke snížení důchodů,“ sdělil Nečas v rozhovoru pro ČT. Každý z Čechů si tak bude moci vybrat ze dvou alternativ, nelze však své rozhodnutí později změnit a vrátit se k předchozí možnosti.
Podle návrhu budou existovat čtyři různé typy fondů podle toho, jak moc budou lidé ochotni riskovat a očekávat v budoucnu vyšší výnosy z fondu. Každý, kdo se rozhodne důvěřovat druhému pilíři reformy, bude do soukromého fondu od státu dostávat tři procenta, sám však musí přispívat ještě dalšími dvěma procenty ze svého. Vláda počítá s tím, že nakládání s penězi klientů má kontrolovat ČNB. „My chceme ten systém mít velmi přísně regulovaný Českou národní bankou. Právě proto zavádíme systém, kdy je majetek klientů oddělen od akcionářů a i v případě problémů se majetek klientů nestane součástí konkurzní podstaty. Ta jistota je v přísné regulaci ze strany národní banky,“ dodal Nečas.
„Zkušenosti z Lotyšska, Řecka, Portugalska či Španělska ukazují, že i u státního systému může dojít ke snížení důchodů a důchodci jsou odkázáni na rozhodnutí politické reprezentace, jestli bude valorizovat důchody, nebo ne. Prakticky všechny renomované instituce doporučovaly ČR, aby zavedla i tento spořicí fondový systém.“
Převratné změny připravil Nečasův tým také v sociální oblasti. Společným rysem je zpřísnění pravidel pro získání podpory. Cílem ministra Jaromíra Drábka je zvýšit snahu nezaměstnaných získat práci a také potlačit práci načerno. Od třetího měsíce pobírání podpory by uchazeči o zaměstnání měli nově vykonávat veřejnou službu, pokud jim to úřad práce nabídne, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby – tedy až 20 hodin týdně. Tato práce je bez odměny, ale kdo ji odmítne, ztratí nárok na podporu v nezaměstnanosti i dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší.
S tímto opatřením nesouhlasí sociální demokraté, podle kterých je právo na podporu zaručeno ústavou. „Ústava zajišťuje nárok na sociální zabezpečení v době nezaměstnanosti či nemoci, ale na druhou stranu žádat od někoho, kdo nemá práci, aby pomohl společnosti, třeba své obci, například tím, že se účastní veřejné služby, není přece nic špatného. Chodit pomáhat na veřejnou službu není represe. Lidé mají možnost pracovat, být aktivní, nesedět jenom doma,“ reagoval Nečas s tím, že pobídka může mimo jiné zamezit pozvolné ztrátě pracovních návyků u dlouhodobě nezaměstnaných.
Nově musí nezaměstnaní přijmout také nabídku ve formě veřejně prospěšné práce. Ta je sice placená, ale velmi nízko. Odmítnout ji od ledna mohou pouze tehdy, brání-li jim v tom zdravotní stav. Pokud ovšem uchazeč takovou práci přijme, přijde o podporu v nezaměstnanosti, a dostane tak ve výsledku méně peněz.