Chudým Indům musí stačit půl dolaru na den

Dillí – Podle indické plánovací komise stačí Indům z venkova na pokrytí životních výdajů pouze půl dolaru na den. Hranice chudoby ve městech je pak podle komise 66 centů. Kdo má víc, nedosáhne na státní podporu a nepatří mezi ty nejchudší. Jenže za 66 centů si ve větších městech lidé nekoupí více než cibuli, aspirin a trochu brambor nebo rýže. Pro srovnání v Česku je existenční hranice necelých pět dolarů.

Zdroj: Jana Erbenová Autor: Jana Erbenová

Už nyní vláda podporuje zhruba třetinu obyvatel. Do statistik chudoby však nezahrnuje třeba možnost lidí dostat se snadno k jídlu nebo čisté vodě, potom by čísla byla daleko vyšší. Podle nejnovější studie Oxfordské univerzity žije v zemi 55 procent obyvatel pod hranicí chudoby.

Ekonomové se zlobí, částka je směšná

„Plánovací komise předložila Nejvyššímu soudu dokumenty, ve kterých stanovuje novou hranici chudoby. Pokud utratíte jen o jeden cent víc, je to špatné a nespadáte již mezi chudé. Nebudete se léčit zdarma a nedosáhnete na žádný vládní program. To je naprosto šokující, že stanovili tak nízkou hranici,“ tvrdí právník Nejvyššího soudu Colin Gonsalves.

Nová částka je směšná i podle místních ekonomů. Plánovací komise se ale brání s tím, že musí chránit jen ty, kteří pomoc skutečně potřebují, protože programy sociální péče mají pouze omezené prostředky. „Můžeme mít komplexní systém sociálního zabezpečení a mnohé státy v Indii už jdou tímto směrem. Rozšíříme veřejné distribuční cesty, do systému zapojíme více lidí, což přitáhne pozornost masy. Máme-li ovšem sociální služby zaměřeny jen na ty extrémně chudé domácnosti, tak nefunguje celý systém dobře, protože to nikoho nezajímá,“ přiznává člen komise Jean Drèze.

Video Reportáž Lucie Edrové
video

Reportáž Lucie Edrové

Colin Gonsalves:

„Hranice chudoby by měla být ve výši minimální mzdy. Ta je v Dillí stanovena pro nekvalifikované pracovníky na 240 rupií na den (téměř pět dolarů). Premiér to ale všechno dělá jen pro mezinárodní publikum. Chce jim říci, že se v naší zemi podařila globalizace. Ale ona naopak selhala.“


Na druhé straně se Indie chlubí rychle rostoucí ekonomikou a stále se rozšiřující třídou bohatých lidí. Ti například vlastní více mobilních telefonů než všichni Evropané dohromady. Do roku 2050 pak země chce předstihnout Japonsko a stát se třetí největší ekonomikou světa za Spojenými státy a Čínou.