Španělským spořitelnám nejspíš ublížila především přítomnost na tamním realitním trhu, kde se výrazně angažovaly. Po jeho pádu proto utrpěly vysoké ztráty. K tomu, aby zmíněné tři ústavy přežily, musely od vlády získat kapitálové injekce. Vláda tak nyní v každé z nich drží více než 90procentní podíl. Všechny tyto spořitelny patří k menším na trhu.
Vláda začala zadlužené spořitelny už dříve vybízet ke slučování, a to v reakci na to, jak se v Evropě prohlubovala dluhová krize. Obávala se, že pokud by se tento sektor dostal do potíží, země by musela zasáhnout a banky podpořit. Pak by ale hrozilo, že Španělsko nashromáždí tak vysoké dluhy, že se stane dalším členem eurozóny, který bude žádat o mezinárodní finanční pomoc. Centrální banka uvedla, že na rekapitalizaci zmíněných tří ústavů a na restrukturalizaci širšího finančního sektoru vynaložila zhruba 7,5 miliardy eur (asi 185,7 miliardy korun).
Banky musely splnit kapitálový ukazatel do dneška
Nové požadavky na základní kapitál španělská vláda oznámila letos v únoru. Dnešek byl však posledním termínem, kdy mohly banky ukazatel zvýšit tak, aby byl v souladu s požadavky. Podíl kvalitního kapitálu tak musí dosáhnout alespoň osmi nebo deseti procent. Záleží na tom, jaká je struktura dané banky a zda jsou její akcie obchodované na veřejných trzích. Spořitelny na burze nejsou.
Guvernér centrální banky Miguel Ángel Fernandez Ordoňez:
„K dnešnímu dni, tedy ke 30. září, byly požadavky na posílení kapitálu splněny. Na požadované úrovni mají ukazatel kapitálové přiměřenosti již všechny banky.“
Další dvě banky, a to Liberbank a Banco BMN, podle něj dostaly téměř měsíc navíc, aby si mohly zajistit více kapitálu.