Berlín – Bankovní rada Evropské centrální banky (ECB) podá pomocnou ruku evropským bankám, které ohrožuje dluhová krize v eurozóně. Konkrétně jim poskytne mimořádnou úvěrovou podporu. Podle prezidenta ECB Jeana-Clauda Tricheta ještě letos dostanou komerční banky v eurozóně dvě možnosti se refinancovat u ECB dlouhodobějšími úvěry se zhruba roční splatností. Současně dnes ECB ponechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny na 1,5 procenta.
ECB pomůže evropským bankám v nesnázích
ECB hodlá podporou likvidity bankovního systému zmírnit tlak dluhové krize Řecka na bankovní systém. Důvodem je, že některé banky vlastní velký objem státních dluhopisů Řecka, a hrozí jim tak vysoké ztráty při případném bankrotu země. Mezibankovní trh vázne, protože banky se bojí půjčovat si mezi sebou peníze.
Šéf ECB Jean-Claude Trichet
„Bankovní rada rozhodla provést dvě dlouhodobější refinanční operace. Jednu v říjnu se splatností přibližně 12 měsíců, druhou v prosinci se splatností asi 13 měsíců.“
Podle Tricheta banky v těchto dvou operacích dostanou všechny peníze, o které požádají. Dodal, že tato zásada bude platit i pro všechny ostatní refinanční operace do poloviny příštího roku. ECB poprvé uskutečnila tendr 12měsíčních úvěrů v červnu 2009, kdy rozpůjčovala rekordní objem 442 miliard eur.
Dnešní tisková konference byla Trichetovou poslední v rámci zasedání ECB zabývajících se měnovou politikou. Od listopadu jej střídá ve funkci Ital Mario Draghi. I když někteří ekonomové vytýkají Evropské centrální bance, že na krizi reaguje příliš pomalu, působení Tricheta v čele banky si většinou chválí. „Jen díky dobré politice Evropské centrální banky a silné pozici Tricheta máme pořád ještě euro,“ soudí bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt. „Dělal ale i chyby. Podle mě v roce 2008 příliš brzo zvedl úrokové sazby. Druhou chybu udělal letos, když sazby zvedl zase předčasně,“ doplnil ekonom Nouriel Roubini.
Reportáž Jany Horké (zdroj: ČT24)
Evropská komise navrhuje rekapitalizaci bank
Na podporu bank se chystají i evropské vlády. Evropská komise dnes navrhla, aby členské země EU přistoupily ke koordinované akci na rekapitalizaci bank, která by finančním institucím umožnila zbavit se potenciálně ztrátových aktiv. „Navrhujeme členským státům vést koordinovanou akci pro rekapitalizaci bank, aby se zbavily toxických aktiv, která mohou mít,“ prohlásil v rozhovoru pro stanici Euronews předseda komise José Barroso.
O tom, že by měl být kapitál evropských bank posílen, se zmínil i eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj by to bankám dalo určitou jistotu a zároveň by to mohlo snížit nejistotu, která panuje na trzích. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve středu navrhl, aby vlády napumpovaly do největších evropských bank 100 až 200 miliard eur (zhruba 4,9 bilionu korun).
Merkelová: S rekapitalizací by se nemělo váhat
"Upozornění, která dostáváme – že evropské banky nemají dostatečný kapitál – by měla být brána velmi vážně,„ prohlásila dnes německá kancléřka Angela Merkelová. “Pokud to bude nezbytné a bude to rozumná investice, neměli bychom váhat, protože jinak vzniknou škody mnohem vyššího řádu."
V posledních dnech se spekuluje také o vážných dopadech evropských dluhů na francouzsko-belgickou banku Dexia. Lucemburský ministr financí Luc Frieden dnes uvedl, že většinový podíl v divizi je připraven koupit silný mezinárodní investor. Dodal, že lucemburská vláda plánuje v divizi převzít menšinový podíl.
Před měsícem už na to, že některé evropské banky nemají dostatek kapitálu, poukazoval také Mezinárodní měnový fond. Jeho zpráva ovšem tehdy narazila na odpor evropských politiků i centrálních bankéřů. Ti fond obvinili z podjatosti a špatných výpočtů a odkazovali na „úspěšné“ výsledky nedávných zátěžových testů.