Praha – V zemích evropské sedmadvacítky se řeší problém informovanosti spotřebitelů o potravinách. Zvláštní daň na nákup tučných potravin a polotovarů už platí zákazníci například v Dánsku. V Maďarsku zase už měsíc a půl platí takzvanou hranolkovou daň. Ta se vztahuje se na chipsy a energetické a slazené nápoje. V Česku trpí nadváhou až třetina dospělých obyvatel. A tak se u nás za podobnou daň se začínají přimlouvat čeští dietologové. Ministerstvo zemědělství s ní ale naopak nesouhlasí. Jeho šéf Petr Bendl, který byl hostem otázek Václava Moravce, tvrdí, že hranolková daň by zásadně poškodila české zemědělce. Snižovala by prý jejich konkurenceschopnost. Za vhodnější považuje propagaci zdravého životního stylu a hledání způsobů, jak se obezity vyvarovat.
Bendl nesouhlasí s hranolkovou daní, fandí propagaci životního stylu
S tím souhlasí i stínový ministr zemědělství Michal Hašek, který tvrdí, že by si lidé měli už od dětství zvykat na kvalitní a zdravé potraviny. „Pokud budou ovšem i nadále stát ve školách automaty na sladké nápoje místo třeba mléčných výrobků, bude to těžké,“ vyjádřil se. Podle něj by měl navíc efektivněji fungovat kontrolní systém státních orgánů ČR k potravinám. Mělo by být ale také jasné, kde na ně budou finanční prostředky.
Evropský parlament dal před více než čtvrt rokem zelenou lepšímu informování lidí o tom, co ve skutečnosti jí. Výrobci potravin si ale vyhádali, že například informace o výživové hodnotě potravin nemusejí být na přední straně obalu. Jedním z návrhů, jak spotřebitele varovat před konzumací nezdravých potravin, bylo umístění semaforu s červenou barvou na vysoce kalorické potraviny. V některých zemích evropské sedmadvacítky se politici rozhodli bojovat proti rostoucí obezitě obyvatel zavedením vyšší daně na nezdravé potraviny.
Výrobci by měli zlepšit informovanost spotřebitelů
Společnosti v celé evropské sedmadvacítce, které podobné potraviny vyrábějí, mají teď necelé tři roky na to, aby zlepšily informovanost spotřebitelů. Nově budou muset povinně na obalech uvádět výživovou hodnotu potravin a původ masa. S tím se ministr zemědělství Bendl ztotožňuje. Stávající informace na obalech jsou podle něj zvláště pro starší lidi naprosto nedosažitelné. „Vše je psáno tak drobnými písmenky, že je nelze přečíst. To by se mělo rozhodně změnit, lidé by se měli být schopni orientovat v tom, co konzumují,“ vysvětlil. Hranolková daň mu ale, stejně jako ministru financí Kalouskovi, připadá nevhodná.
Petr Bendl
Na jedné straně musíme jako politici hlídat kvalitu potravin, na straně druhé ale musíme podporovat domácí výrobce potravin. Měli bychom propagovat regionální výrobce, to může pomoci jejich konkurenceschopnosti.
Jako možné řešení vidí zrušení zákona o významné tržní síle při prodeji potravinářských a zemědělských produktů a jejich zneužití. Spolu s ministerstvem plánuje změnu zákona o ochraně hospodářské soutěže. „Paragrafy, které jsou v prvotně zmíněném zákonu důležité, budou přeneseny do opraveného zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Budeme se zabývat tím, jak lépe ochránit českého zemědělce,“ dodal.
Michal Hašek
Jakékoliv daňové zatížení potravin, hranolkovou daní počínaje, ale platí to i obecně, povede k tomu, že lidé, kteří mají nízké příjmy, se budou uchylovat k nákupu levnějších potravin. To ve většině případu znamená k méně kvalitním výrobkům. To pak může nést i zdravotní rizika.
Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman zásadně odmítá dělení potravin na zdravé a nezdravé.
Miroslav Toman
Podle nás je to otázka míry a způsobu konzumace, nikoliv kvality daných potravin. Respektujeme dobrovolné značení potravin pomocí semaforů, na druhou stranu ale musíme říci, že čím více je požadavků na informace na obal potravin, tím méně je na obalech místa. Hranolková daň je podle nás pouze další fiskální opatření, které má zmírnit deficity státních rozpočtů.
Evropská komise chce zavést zastropování přímých plateb v zemědělství
Zemědělství v Česku se ze ztrát dostalo do zisků. I přesto si zemědělci stěžují, že nemají rovné podmínky jako jejich kolegové ze starých členských zemí Evropské unie. Změnit to má reforma zemědělské politiky evropské sedmadvacítky. Návrh společné zemědělské politiky z dílny evropské komise chce omezit přímé platby jednomu podniku. To by znevýhodnilo české farmy. České zemědělce návrh nenadchl, proti zavedení takzvaných dotačních stropů dlouhodobě brojí. Zastropování se nelíbí ani ministerstvu zemědělství a jeho šéfovi. Komise chce omezit přímé platby jednomu podniku na maximálně 300 tisíc eur (7,4 milionu Kč) ročně, což by znevýhodnilo české farmy. Ty jsou totiž v průměru největší v EU. „Principy zastropování odmítáme,“ řekl Bendl. Bude se snažit, aby toto opatření bylo z návrhu odstraněno, a chce v tomto najít další spojence v rámci EU.
Bendl také vyjádřil nesouhlas nad návrhem reformy, který počítá s tím, že by se nejméně na sedmi procentech půdy farmy nemělo hospodařit. Tato půda má být osazena například stromy. „Sedm procent je příliš. Dotklo by se to velkých podniků a výrazně snížilo jejich konkurenceschopnost,“ řekl. Nesouhlas nad zastropováním plateb a vyčleněním půdy vyjádřil také stínový ministr zemědělství Michal Hašek. Když nebude návrh o zastropení
zrušen, měl by být podle něj limit poskytovaných prostředků alespoň zvýšen. Reforma se příliš nelíbí ani českým zemědělcům. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby to výrazně omezí jejich produkci.