Brusel - Eurozóna schválila uvolnění dalších miliard eur ze záchranného balíku, v němž Atény mají dostat půjčky celkem ve výši 110 miliard eur. Vyplývá to z dnešního prohlášení ministrů financí eurozóny. Eurozóna schválila uvolnění 5,8 miliardy eur, které z osmimiliardové tranše připadají na ni. Zbytek představuje podíl Mezinárodního měnového fondu (MMF), který o tom ještě bude rozhodovat.
Ministři financí eurozóny přiřkli Řecku 5, 8 miliardy eur, o dalších bude jednat MMF
"Shodli jsme se, že podpoříme vyplacení příští tranše finanční pomoci Řecku," uvedli ministři po jednání, kterého se v Bruselu zúčastnila i výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová.
Řecko peníze získá během první půlky listopadu. Jde o šestou část z prvního balíku pomoci, již Řecko postupně od partnerů formou půjček dostává. Atény těchto osm miliard eur měly dostat už dříve, jenže rozhodnutí bylo opakovaně odkládáno - čekalo se na zprávu takzvané trojky, tedy expertů z Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF. Ti monitorují, zda a jak Atény dodržují podmínky, které si mezinárodní věřitelé vymínili za to, že Řekům peníze půjčí.
Záchranný fond eurozóny se po dlouhých jednáních podařilo navýšit na 780 miliard eur. Na Slovensku kvůli tomu padla dokonce vláda. Podle Německa je proto další navýšení eurovalu nereálné, stále častěji se ale objevují obavy, že současná výše prostředků nebude dostatečná.
„Problém je větší, než kolik je kapacita eurovalu,“ upozornil dnes slovenský ministr financí Ivan Mikloš. „Je evidentní, že dalším navyšováním je to neprůchodné - jak časově, tak politicky,“ dodal. Nyní se zvažuje možnost využití pákového efektu buď pomocí napojení Evropské centrální banky, nebo tím, že by se do určité míry pojistily první ztráty u dluhopisů problémových zemí.
Euro
Podle kancléřky Merkelové bude Řecku potřeba odpustit víc dluhů
Situace je ale každým dnem vážnější. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes podle agentury DPA na jednání poslanecké frakce svých konzervativců (CDU/CSU) naznačila, že Řecku bude třeba odpustit více dluhů než dosud plánovaných 21 procent. S tímto objemem odpisů přitom v červenci souhlasili soukromí věřitelé, tedy hlavně banky. Potřebu vyšších škrtů řeckých dluhů už minulý týden avizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Spekuluje se o odmazání 50 až 60 procent pohledávek.
Člen vedení Evropské centrální banky Carlos Costa pak v Lisabonu řekl, že Evropa je teď pod značným tlakem a má před sebou kritický týden. Během něj musí najít způsob řešení krize a už dál neotálet. Politici podle něj také musí jasně ukázat, že nehrozí riziko státních bankrotů.
Carlos Costa, člen ECB
„Původ krize eurozóny je politický a jen politicky lze krizi vyřešit. Lze ji vyřešit pouze tehdy, když trh uvidí dostatečné garance, že všichni členové eurozóny vyloučili riziko státního bankrotu.“
„G20 ví, že nese velkou zodpovědnost. Najdeme pro Řecko řešení,“ uvedl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ke stabilizaci eura by měly přispět i nové úkoly pro evropské banky. Po nich bude eurozóna od roku 2016 požadovat, aby začaly navyšovat vlastní kapitál. Další případnou krizi by pak nemusely opět platit vlády z peněz daňových poplatníků.
GALERIE
videogallery_159334
Christine Lagardeová, prezidentka Mezinárodního měnového fondu
„Mezinárodní měnový fond přijímá adekvátní opatření, měřená poptávkou a dalšími okolnostmi. Očekáváme, že země a jejich banky budou samy pracovat na zvyšování svých objemů, aby zaplatily svůj díl.“
Další možný recept, který je ve hře: rozvíjející se země jako Brazílie, Čína nebo Indie požadovaly, aby se jmění Mezinárodního měnového fondu zdvojnásobilo. Tím by se zvýšila i případná pomoc Evropě. Nápad ale neprošel, neboť narazil na odpor Spojených států a Kanady.